Dnes je úterý 21. listopad, svátek má Albert,
je Světový den televize.

zajímavosti

Hrdý trpaslík

přidáno: 21. 06. 2017

Světový den vrabců, Mezinárodní den mozku, Ručníkový den atd. Na dnešek připadá Mezinárodní den hrdosti a Mezinárodní den trpaslíků - nad touto "dvojkou" se zamýšlí Marek K. Mimo jiné je dnešní den i Evropským dnem hudby:-)

Někdy přemýšlím nad tím, jak se daří v práci člověku, který má v OSN na starosti správu mezinárodních dnů. Jestli mu chodí od různých obskurních organizací požadavky na zařazení jimi požadovaných dnů do kalendáře, on je musí určitě předávat nějaké odborné komisi, která nad nimi dlouho bádá, a pak mu je vrátí s pokynem, ať je někam prdne. On se se pak hrabe kalendářem a nakonec, když jeho šéf ztratí obezřetnost, z recese namíchává nesmyslné svátky k sobě, aby vytvářely pro něho vtipnou kombinaci, kterou se pak chlubí ostatním ouřadům večer na pivu.

Jinak si totiž nedovedu vysvětlit situaci, kdy na dnešek připadá Mezinárodní den hrdosti společně s Mezinárodním dnem trpaslíků.

Takovou kombinaci, kdy existence jednoho prakticky vylučuje přítomnost druhého, může do jednoho dne složit jen dlouholetou službou veřejnosti vyhořelý jedinec, který chce svou činností trumfnout ty lumpy z marketingovýho.

Nebo by to naopak mohl být velký bojovník, který si správně klade otázku: proč by i trpaslík nemohl být hrdý? Nebo vyzdvihuje samotnou hrdost právě přítomností trpaslíka podle pravidla, že hezká věc vynikne více vedle věci ošklivé a velikost se lépe demonstruje vedle věci malé? Nebo se mu zdálo, že když je tolik jednotlivých dnů hrdosti, různých pride parade gayů, menšin i uražených většin, že by si i trpaslíci mohli přičichnout k hrdosti? Nebo jde naopak o to, na příkladu malého trpaslíka ukázat, že i hrdost nemusí být jen ta velká, třeba národní, když hokejky vyhrají turnaj.

Že můžeme slavit i tu naší malou hrdost, kterou občas zažijeme, když se nám něco podaří. Nebo že si ji máme uvědomit v okamžiku, kdy se nám jí nedostává?

Přemýšlel jsem nad tím tuhle, kdy mi volala plačící kamarádka jedoucí autem z Prahy, že se jí stalo jakési příkoří. Samozřejmě jsem se ji snažil uklidnit, že o nic nejde, ať je v klidu, a hlavně v pořádku dojede domů. Jenže pak byla další hodiny nedostupná a domů nedojela. Vydal jsem se jí tedy hledat, samozřejmě jsem jí nenašel, posléze se ukázalo, že jela za svým partnerem.

A zatímco já jsem lítal po dálnici sem a tam, propásl jsem rande s mladou hezkou dívkou. Když jsem pak večer kouřil pod stromem na zahradě, měl jsem o hrdosti vážné pochybnosti. Měl bych být hrdý, že jsem upozadil vlastní zájem, abych se pokusil pomoci příteli v nesnázích?

Ve výsledku jsem nepomohl nikomu, zanechal na trase Praha – Dobříš uhlíkovou stopu jako menší letadlo a bonusem urazil hrdost dívky, za kterou jsem se nedostavil.

Někdy se tak moc snažíte být na sebe hrdý, že skončíte jako trpaslík.

Váš Marek K.

autor článku: Marek K.