Dnes je úterý 21. listopad, svátek má Albert,
je Světový den televize.

zajímavosti

Na Šimona a Judy kočka leze z půdy aneb 28. říjen JINAK

přidáno: 28. 10. 2017

Starou lidovou pranostiku k 28. říjnu v nadpisu si beru na pomoc, protože psát o podzimním triptychu státních svátků je pro sloupkaře v Čechách učiněné peklo.

Začne to zářijovou oslavou svatého Václava. Zkuste se v nejateističtější zemi světa, která se sedmdesát let po válce nedokázala zcela vypořádat se svým postojem k odsunu Němců, nějak smysluplně v pěti stech slovech vyjádřit o tisíc let mrtvém člověku, který si nese stigma placení daně míru právě Němcům, a navíc je svatý, což je u nás nadmíru podezřelé.

Můžete se snažit blábolit o tom, že každá země potřebuje patrona s morálním přesahem, ale jste tak blízko patosu, že se jen těžko nepotřísníte. I kdyby se vám to povedlo, s dvacátým osmým říjnem už nemáte šanci. Tam už jde o oslavu založení neexistujícího státu, s jehož kolébkou houpá tatíček Masaryk s Benešem, přes rameno jim kouká Štefánik s Rašínem, a celé se to nese v duchu adorujícím ty krásné zlaté časy mezi válkami, kdy jsme měli nejsilnější demokracii široko daleko, na Barrandově se pařilo a máslo si stálo dobře.

A když si takhle hezky zavzpomínáte, stejně vám pod článek někdo napíše tu tisíckrát omílanou lež, že Masaryk nechal střílet do dělníků, takže celá oslava republiky se zvrhne v diskuzi o nesmysl. A sedmnáctým listopadem to zazdíte úplně.

Můžete pochválit národ, jak si hezky došel pro demokracii, nebo můžete žehrat na propásnutou šanci pověsit komunisty, zároveň můžete konspirovat, že revoluci udělali komunisti, že Havel byl agent, že Havel byla největší morální autorita naší doby, budete si pomáhat různými citáty, tatíčekmasarykovat a panwerichovat, ale žádného smysluplného výstupu prostě nedosáhnete.

Můžete si říct, že letos máte štěstí, protože jsou do toho volby, což je pěkný oslí můstek, jak spojit odkaz našich otců zakladatelů s aktuálními problémy, což nabízí zajímavé řečnické otázky typu: kam by Beneš odsunul valící se islámské hordy? Pak si ovšem děláte přípravu a zjistíte, že letošní islámské hordy čítají 936 žádostí o azyl a 112 azylů udělených, což znamená při počtu protiimigračních uchazečů o poslanecký mandát 19,89 kandidáta na jednoho azylanta a 2,38 na žadatele. Burcovat s takovými čísly národní obrození a vyvolávat na pomoc veliké duchy naší minulosti se pak jeví činností dětinskou.

Oč to mají Američané jednodušší. 4. července rozvěsí vlajky a při poslechu hymny s rukou na srdci zaslzí u vědomí, že jsou prostě nejlepší. Ano, pro nás patos, ale jak by se krásně psalo o 28. říjnu, kdyby stačilo říct: toto je naše starobylá země, kterou jsme udrželi proti všem příkořím, zde žijeme svobodní. Buďme na to hrdí.

Anebo zcela bez patosu vyřešit, proč, sakra, ta kočka leze z půdy?

Váš Marek K.

autor článku: Marek K.