Dnes je úterý 14. srpen, svátek má Alan.

www.facebook.com/events/1862726700433460/
Menubox
Restbox

Dobříšští gymnazisté uspěli v celorepublikové soutěži

přidáno: 06. 04. 2018

Studenti Gymnázia Karla Čapka v Dobříši slaví úspěch v celorepublikové soutěži. Na podrobnosti jsme se zeptali Šárky Musilové, profesorky gymnázia, která za úspěchem stojí.

Studenti kvarty z Gymnázia Karla Čapka v Dobříši uspěli v projektu, který vyhlásilo Národní muzeum a Slovenské národné múzeum v rámci Česko-slovenské a Slovensko-české výstavy pořádané při příležitosti 100. výročí založení Československé republiky. Do projektu se v České republice zapojilo 20 základních a 7 středních škol. Kde vznikl nápad se soutěže zúčastnit? Nejen na to nám odpověděla Šárka Musilová, profesorka z gymnázia, která vše dokázala zorganizovat.

Kde vznikl nápad přihlásit se do soutěže?

S nápadem zapojit se jsem přišla do třídy já, jsem v kvartě třídní a učím dějepis. Našla jsem někde na webu informace o soutěži a říkala jsem si, že bychom se mohli zapojit. Stejně jsem se totiž chtěla rodinnou historií zabývat a hodilo se nám to i v kvartě tématicky do výuky 20. století.

Jak jste dostali nápad na téma výstavy „Retro aneb co rodiče málem vyhodili“?

Po přihlášení jsme začali rozmýšlet a hledat, co všechno studenti v rodinách z dob společného státu Čechů a Slováků mají a nebylo toho málo. Název „Retro aneb co prarodiče málem vyhodili“ tak přišel jako nejtrefnější, protože všechno jsou to věci už minulé, které naštěstí pro nás zůstaly na půdách nebo ve sklepích. Mnohdy ale věci ještě rodiny používaly, ačkoli už možná přemýšleli o tom, že jsou staré a na vyhození.

Jaký nejzajímavější příspěvek byl podle Vás na výstavě k vidění?

Nejzajímavější... Nevím, zda vybrat jen jeden. Bylo víc zajímavých věcí a téměř každý měl nějaký zajímavý osobní příběh. Rozhodně jedinečnou věcí bylo tablo pana Františka Kopeckého, je to busta v nadživotní velikosti, jejíž autorem je jeho bývalý žák dnes už prof. doc. M. A. Jan Němeček, vedoucí Ateliéru produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, takže to byl významný unikát. Zajímavé ale byly třeba i šaty z tanečních babiček a maminek, tatínkův univerzitní index, ručně dělané koberečky, gramofon s deskami Karla Gotta, ale i tehdy moderní walkman nebo digihra Jen počkej zajíci a k ní ještě stejná jen s Mickey Mousem, vláčky, céčka atd.

Zvítězili jste v celé České republice. Čekali jste, že bude výstava tak moc úspěšná a že byste mohli zvítězit?

Vůbec mě na začátku nenapadlo, že to studenti vezmou opravdu jako výzvu a budou projektu věnovat tolik energie a času. Důležité je říct, že to všechno bylo nad rámec výuky. Původně jsem měla představu menší výstavy ve škole, ale postupně začal projekt růst a studenti byli nadšení a pracovití, takže jsme nezůstali ve školních zdech, ale oslovili místní Muzeum, které nám ochotně poskytlo prostory. Plakáty jedné studentky byly po celém městě, další udělali web akce, pozvánky, psali články, fotili a zároveň připravovali hudební vystoupení na vernisáž a instalovali samotnou výstavu, jejíž součástí byly i rozhovory s pamětníky.

Přestože jsme byli s výstavou moc spokojení, doufali jsme ve výhru, věřila jsem v ní, protože studenti tomu dali maximum, tak už odměnou byla úžasná atmosféra ve třídě a největším oceněním spokojenost a pochvala od příbuzných, přátel a všech, kteří výstavu shlédli a líbila se jim.

Z České republiky jsme byli odbornou porotou vybráni jako nejlepší, čehož si moc vážíme a je to taková třešnička na dortu.

Co vše v rámci výhry v Bratislavě podniknete?

Do Bratislavy se těšíme, ale přesný program ještě neznáme, měli bychom se zabývat historií Československa a podívat se na výstavu na Bratislavském hradě, ale pojedeme si to hlavně užít a zakončit tak naši povedenou účast v soutěži. Ještě bych ráda doplnila, že moc děkuji a celá třída děkujeme všem, kteří nám pomohli a to zejména rodinám studentů, paní Šedivé z Muzea Dobříš a samozřejmě velké díky a obdiv patří celé kvartě, že výstavu vzali jako výzvu, věnovali jí svůj čas a ukázali, co všechno umí a že dokážou táhnout za jeden provaz. Jsem na nás pyšná.

autor článku: Kamila Paulová a Šárka Musilová