Dnes je pondělí 20. květen, svátek má Zbyšek.

Z našeho města
Menubox
Restbox

„Selská jízda“ dobříšského okresu byla založena téměř před sto lety

přidáno: 15. 02. 2019

Pod názvem „Selská jízda“ se skrývalo sdružení rolníků a sedláků, kteří se zabývali hlavně chovem koní. První „Selské jízdy“ vznikaly hlavně po roce 1848, kdy byla zrušena robota. Jednalo se o projev vlastenecky laděných emancipačních snah v prostředí české a moravské vesnice. Na Dobříšsku ale toto sdružení vzniklo až o několik desítek let později.

O tom, že v Dobříši existovalo sdružení, kterému se říkalo „Selská jízda“, jsem se nepřímo dozvěděl před skoro třiceti lety, když jsem se nachomítl k jednomu vyklízení domu. Na dvoře se nacházela dřevěná stavba, která skrývala poklad. Bohužel jsem si to tenkrát plně neuvědomil. Byl to fotoateliér Karla Choury, který skrýval skleněné desky obyvatel Dobříše. Už tenkrát jsem se znal s panem Pincem, který měl na starosti městské muzeum, takže jsem se zajímal hlavně o staré fotky z města. Portréty pocházely hlavně z let 1910 až 1930, měly však jednu nevýhodu, nebylo na nich napsané, o koho se jedná. Připadaly mi tedy bezcenné, což si do dnešního dne vyčítám, i pan Pinc mi řekl, že jsem mohl jednu krabici se skly vzít. Nabídl jsem se totiž, že jim s vynášením pomohu a za pomoc jsem pouze žádal, abych se do krabic mohl kouknout a vyhledat fotky z města. K mému zklamání jsem jich našel pouze pět a mezi nimi byl i záběr na jezdce v krojích, co na koních přejíždějí most na Malé Straně. Bez dalších souvislostí, a až nedávno jsem se dozvěděl ke snímku víc.   

V Dobříši vzniklo sdružení „Selské jízdy“

Hlavní náplní těchto selských spolků (bandérií) bylo provozování jezdeckého sportu a celkový zájem o chovatelství koní. Tato činnost nemalou měrou zvyšovala u sedláků sebevědomí, dále v nich posilovala smysl pro pořádek, autoritu a disciplínu. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 došlo k úzké provázanosti selských bandérií s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu. Pokud byli sedláci a rolníci z Dobříšska aktivní v tomto sdružení, museli se až do roku 1925 zapojit pouze v rámci podbrdské župy. Právě v tomto roce si statkáři z dobříšského okresu řekli, že by si mohli založit vlastní „Selskou jízdu“. Jedním z nich byl i statkář Oldřich Dvořák z Čími který svolal na 15. února 1925 zahajující valnou hromadu, na které mimo jiné přivítal předsedu Podbrdské župy „Selské jízdy“ Chotta z Choudouně a R. Rejmara, místopředsedu „Ústředí Selské jízdy“. Po několika proslovech prohlásil br. Jarda ze Sejcké Lhoty, že celý dobříšský okres přistoupil k selským jízdám, což mělo pomoci místním chovatelů koní. Na to byl zvolen výbor a sice předsedou se stal Václav Novotný z Rosovic, místopředsedou F. Michal z Ouběnic, náčelník Ladislav Kříž z Druhlic, pokladníkem Josef Rys z Kytína, jednatelem J. Jarka ze Sejcké Lhoty, členy výboru O. Dvořák z Čími, Cihelka z Drhov a Duhek z Rosovic. Nově zvolený výbor se následně rozhodl pořídit kroje. O tom, kde se v nových krojích mohli poprvé představit např. víme, že 28. června téhož roku se u příležitosti výstavy v Novém Kníně konala do tohoto města velká vyjížďka. Sraz se konal na Dobříši u Heinzů. Celý tento průvod doprovázela i hudba. Podmínkou bylo samozřejmě se dostavit na koni a v krojích. Sdružení se v průběhu roku zřejmě rozrůstalo, protože na schůzi konané 6. prosince 1925 v místní sokolovně se už rozhodovalo o nákupu klisen a hřebců. V sokolovně se to nekonalo náhodou, protože sdružení „Selské jízdy“ se sokoly hodně spolupracovalo. Jiný výlet se konal 28. června 1927, kdy se místní „Selská jízda“ účastnila sjezdu jízd na Karlštejně. Dobříšská Selská jízda se samozřejmě stala součástí podbrdské župy, která dělala občas i sjezdy všech členů. Jedna z nich se konala 2. října 1927 u příležitosti odhalení pomníku senátora Hrubého v Občově u Příbrami. Sjely se sem mimo Dobříše i Selské jízdy z Mirovic, Březnice, Rožmitálu, Příbrami, Hostomic, Hořovic, Zdic, Bykoše, Vinařice, Líteň a Berouna. Sraz všech selských jízd se konal ve čtvrt na dvě v Příbrami u nádraží.   

„Selská jízda“ v roce 1930

V letních měsících uspořádalo 20 sborů „selských jízd“ z Čech a Moravy sborové závody, kterých se účastnilo na 4000 jezdců na koních. Mimo to pořádaly i různé zábavy jako např. plesy. Jeden z nich se na dobříšském okrese konal 23. ledna 1932 v Nové Vsi pod Pleší v místní sokolovně. Na to, aby sem jeli členové na koních, byla ještě moc velká zima, a tak sem mohli přijet zvláštními autobusy. O dalších přímých akcí máme jen málo zpráv, ale na dobříšském okrese byly aktivní až do roku 1941, kdy byla tato organizace německou okupační mocí zakázána. Po válce byla sice v roce 1947 na krátkou chvíli obnovena, ale následně ji komunisté jako samostatnou organizaci rozpustili. V rámci dožínek se jezdci v krojích objevovali i nadále, ale to je již jiná historie.

„Selská jízda“ v roce 1937

autor článku: Petr Kadlec