Dnes je pátek 19. duben, svátek má Marcela,
je Mezinárodní den svobody tisku.

hudební festival Dobříš

Stoleté oslavy z pohledu Okrašlovacího spolku Dobříš

přidáno: 05. 11. 2018

Sto let našeho nového světa je za námi. Začalo se tak počítat druhé století samostatného českého národa. Bylo možná osudové, abychom každou etapu zakončili osmičkou, odrazili se a pokračovali dál. Přečtěte si vzpomínky a postřehy od dobříšského Okrašlovacího spolku.

První republika se zrodila z popela první světového války, aby zanikla na začátku požáru druhé světové války. Když tento konflikt skončil, mohla se sotva párkrát svobodě nadechnout, než spadla do utopie socialistického státu. Češi jsou však národ západu, a proto nikdy naplno nedokázali přijmout diktaturu za svůj smysl života. Proto přišlo další velké svobodné nadechnutí, které trvá doposud. Nikdy bychom však neměli zapomínat, že každá epocha měla své hrdiny, kteří se nedokázali smířit z nevyhnutelným a hrdě se dokázali postavit za to v co věřili.   

Oslavy v Dobříši

To všechno bylo naším úmyslem připomenout během oslav 100 let republiky, kterých jsme se zhostili jako Okrašlovací spolek. Pevně jsme doufali, že se k našemu snažení připojí i mnoho dalších místních obyvatel a spolků, což se také stalo, a proto musím touto cestou ještě jednou poděkovat za podporu a pomoc místní sokolské jednotě Dobříš a Sboru Dobrovolných hasičů Dobříš, kteří nám dělali čestnou stráž při vzdání holdu mužům, kteří položili oběť nejvyšší na válečných polích Světové války. Je jen škoda, že nám po celý den nepřálo počasí, a proto jsme často museli program, který jsme měly připravený zkracovat a mnohdy i improvizovat. Což se určitě projevilo více, než bychom chtěli. Přesto nás samotné překvapilo, kolik přišlo do „Parku obětem válek“ lidí, aby s námi vzdali hold všem obětem. O to víc mě jako předsedu Okrašlovací spolku města Dobříše mrzelo, že se představitelé města Dobříš nechtěli spojit do uceleného programu u pomníku obětí 1. světové války s námi a došlo tak k dělení programů. Již v sobotu jsme se rozhodli pověsit na oba stožáry prapory, po několikaleté nečinnosti sice byla lanka notně zarezlá, ale nakonec se nám podařilo je rozpohybovat. Bohužel jsem neměl slovenskou vlajku, a tak jsem se rozhodl na druhý stožár pověsit vlajku Francie, jako připomínku toho, kde se náš stát mezi lety 1914 až 1918 formoval a kdo nám umožnil vstoupit do bojů světové války jako národ spojeneckých národů, jenž bojovaly proti Německu a Rakousku-Uhersku. Prapor Francie jsme již v pondělí 29. října sundali, ale českou vlajku jsme zde ponechali až do čtvrtka1. listopadu.   

Obnovený židovský památník

V rámci původního programu se mělo konat i odhalení obnoveného židovského památníku, jehož torzo se doposud nachází na dobříšském židovském hřbitově. I když byla rekonstrukce navrhnuta už v listopadu minulého roku, nedošlo k náležitě rychlé odezvě ze strany Matany, tedy správce hřbitova a smlouva o zápůjčce přišla příliš pozdě na to, aby se mohlo před blížícími se volbami tento projekt realizovat. Přesto však věříme, že se tak podaří do příštího roku.

Odhalení pamětní desky na Kopáčkově domě

Vrcholem dopoledního programu se proto stalo odhalení pamětní desky místního významného občana, historika a spisovatele Ludvíka Kopáčka. Původně jsme předpokládali, že se tak bude dít až odpoledne, ale nestalo se tak. I přes přetrvávající déšť jsme se však mohli přesunout do vestibulu Kopáčkova domu a v suchu a klidu dokončit tento vzpomínkový akt. Zde bych rád poděkoval zástupci rukavičkářského muzea Mgr. Šedivé, která zprostředkovala komunikaci s panem Kopáčkem, vnukem Ludvíka Kopáčka, jenž samotnou desku i odhalil.

Nechceme si přisuzovat všechny zásluhy, protože za podpory dalších místních spolků, jednotek a sborů bychom nedokázali nic tak, jak bychom si představovali, proto děkuje všem, kteří nám pomohli a byli přitom s námi. Samozřejmě však nesmím zapomenout i na město Dobříš, které nás podpořilo finančně. Organizátoři za Okrašlovací spolek byli: Petr Kadlec předseda, Vladimír Šprungl, jednatel spolku a členové rady spolku Helena Kahounová a Eva Schmitová.   

autor článku: Petr Kadlec | předseda Okrašlovacího spolku Dobříš