Dnes je středa 23. květen, svátek má Jana,
je Evropský den parků.

zamekdobris.cz/cs/
Menubox
Restbox

První významné setkání Národní obce fašistické v Dobříši 17. dubna 1927

přidáno: 17. 04. 2018

Přesně před 91 lety došlo v Dobříši k setkání fašistů. Setkání sem tehdy přilákalo několik tisíc místních i přespolních. Jak 17. duben roku 1927 na dobříšském náměstí probíhal?

Národní obec fašistická (dále již jen NOF) vznikla sloučením všech Československých fašistických stran v roce 1926. Druhého dubna 1927 se na sjezdu v Brně jejím vůdcem stal generál našich legií  Radola Gajda. Fašisté si ovšem brali za vzor ty italské a dnes by se dali spíše přirovnat ke krajní pravici, jejíž hlavní ambicí byla obrana českého národa před cizími vlivy. Několikrát se pokoušela sice kandidovat, ale až v roce 1935 získala šest poslaneckých mandátů. V době druhé republiky se staly součástí strany Národní jednoty a po roce 1939 Národního souručenství. Generál Radola Gajda nebyl žádným zásadním vyznavačem fašismu, dal mu pouze smysl uplatnění po jeho degradaci, a proto také  v roce 1939 finančně podporoval naše vojáky v Polsku. Většina členů byla proti okupaci nacistickým Německem, to nic neměnilo na tom, že se část členů během války zradikalizovala až do takové míry, že je protektorátní vláda v roce 1943 zakázala. Po válce byl Radola Gajda souzen za své činy během druhé republiky, protože během protektorátu se již stáhl do ústraní. V roce 1947 byl odsouzen na dva roky, ale ve vězení byl týrán tak, že přišel o zrak, a již 15. dubna 1948 umírá.

Před 91 lety se setkali v  Dobříši

Po roce 1927 se v Dobříši fašisté setkali k nelibosti místních ještě několikrát, ale poprvé to bylo v neděli 17. dubna k příležitosti desátého výročí Zborovské bitvy (která se konala z 1. na 2. července 1917). Generál Gajda se jako protektor těchto oslav samozřejmě účastnil také, protože byl v té době považován za jakousi národní celebritu, i když byl v roce 1926 degradován a propuštěn z armády. Samotné oslavy v Dobříši měli vyznít jako důstojný manifestační projev pro národní stát a demokracii. Přítomnost Gajdy přilákalo na Dobříš několik tisíc místních i přespolních, kteří se sem sjeli z okolí. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který byl slavnostně vyzdobený. Slavnost byla zahájena průvodem, v kterém se nesly spolkové prapory, národní vlajky, jakož i standarty s příležitostnými hesly. Tento několikatisícový dav se nejdříve sešel na náměstí před tribunou, která stála u tehdejšího městského soudu (dnes Stará radnice), a kde byl vřele přivítán br. gen. Gajda.

Vydali se i na dobříšský zámek

Po skončení projevů vykročil průvod. Bohužel není zmíněno, kam průvod šel, ale zřejmě udělal pouze manifestační průchod městem. Odpoledne byla uspořádána slavnostní prohlídka zámku, kterou povolil tehdejší majitel Josef Colloredo-Mannsfeld. Po skončení hlavních oslav se přesunulo dění do hotelu Heinz, kde byla předávána srdečná blahopřání gen. Gajdovi k jeho narozeninám (narodil se 14. února 1892). Večer byly uspořádány dvě divadelní představení. Účastníci se nakonec v přátelské zábavě zdrželi až do časných ranních hodin, kdy byl dán povel k odjezdu.

Setkání mělo dohru během podzimních voleb

Sraz fašistů v Dobříši měl nakonec dohru během komunálních voleb v říjnu roku 1927, kdy v Dobříši víceméně prohrály všechny tehdejší občanské strany a část agrárníků a lidovců volila fašisty. Lidové listy shrnuly zkušenosti občanských stran s Gajdovými fašisty do těchto vět: „Fašisté v Dobříši, stejně jako v jiných městech, državy socialistů nechali nedotčené, ale oslabili občanské strany. K čemu jest tohoto třeba, ví sám Pán Bůh. Fašismus jest opravdu mniška občanských stran.“ Dalo by se opět říct, že je to ozvěna dnešních dnů, kdy podobné strany navzdory rozumnému myšlení posilují jenom proto, že lidé mají strach z něčeho, co je přímo neovlivňuje. Na tomto setkání je zajímavé, že v národním archivu se z těchto oslav dochoval i hraný film, bohužel nebyl doposud zrekonstruován, tedy ani vysílán. Do budoucna se snad podaří tento film získat a při nějaké příležitosti odvysílat.

autor článku: Petr Kadlec