Dnes je sobota 17. listopad, svátek má Mahulena,
je Den boje za svobodu a demokracii.

Z našeho města
Menubox
Restbox

„Dobříšské osmičky“ - Zahájení stavby dobříšská kanalizace v roce 1938

přidáno: 11. 03. 2018

Další článek ze série dobříšských osmiček. Tentokrát si můžete přečíst o problematice stavby kanalizace. Kdy a v jakých lokalitách a byla jako první kanalizace vybudována?

V době stavby nového Masarykova sanatoria na Dobříši muselo město urychleně řešit i problém. Tím problémem byla městská kanalizace nebo lépe řečeno její modernizace. V roce 1937 byla její nejmladší část stará již čtyřicet let. Samotná výstavba spadá až do roku 1871, kdy se začalo postupným budováním.

O dobříšské kanalizaci se rozhodovalo dokonce i ve Vídni

Při stavbě sanatoria se muselo dopředu počítat s tím, kam připojit nové potrubí na stávající městskou kanalizaci. V době řešení této otázky se na městském zastupitelstvu přišlo na to, že o naší kanalizaci bylo rozhodováno již před světovou válkou a to nejvyšším soudním dvorem ve Vídni. Tyto závady však nebyly až do roku 1937 dořešeny, potažmo ani odstraněny.

Stavba byla velmi cenově nákladná

Město se tak rozhodlo vybudovat novou moderní kanalizaci, která si však na svou dobu vyžádala velkých nákladů, a to asi 40 000 korun. Plány na její stavbu vypracoval pan inženýr Chmelík. V plánech se dopředu počítalo s rozšiřováním stávající plochy města a zaplňováním doposud prázdné plochy. V těchto nových plánech se počítalo až z 15 000 obyvateli a s obvodem města sahajícím až k samotnému sanatoriu, 200 metrů za Havlíčkovu cihelnu, tedy dnešní ulice Jiráskova a Na Chmelnici. S připojenou lokalitou K Jezírkám, dnešní ulice Příbramská a Anenská. Tímto plánem byla řešena kanalizace zahrnující hlavně západní stranu města, tedy tu část, která měla spád do rybníka Koryto.

Východní část nebyla v tomto plánu prozatím řešena

Druhá východní část, od návrší na Vargači až k pivovaru, tedy hlavně dnešní ulice na Ligruse, která měla spád do Huťského rybníka, nebyla tímto novým plánem vůbec řešena. Přesto se do budoucna plánovalo v další části projektu se s touto kanalizační síti také zabývat. Nově vybudování západní části si mělo v roce 1938 vyžádat náklady v částce 10 milionů korun. Kvůli této alarmující částce bylo dopředu rozhodnuto, že celá západní kanalizační síť bude vybudována postupně nikoliv najednou. V první fázi se počítalo, že se bude stavět souběžně s budováním nových čtvrtí. Kanalizační projekt počítal s odváděním dešťové vody do rybníka Koryto, kdežto další odpad měl být sváděn zvláštním potrubím do čistící stanice, která měla být zřízena u rybníku Koryto a to pod dělnickými domky velkostatku. V této stanici měla být odpadní voda zbavena všech nečistot a do Koryta již měla téci pouze čistá voda.

Stavba kanalizace byla dokončena až po válce

Stavba čistící stanice si měla vyžádat nákladů v hodnotě 800 000 korun a měla být dokončena až v roce 1939. Dne 13. prosince 1937 zasedala v Dobříši komise za účasti zástupců zemského úřadu a ministerstva zemědělství, která si prohlédla plány kanalizace před jeho schválením zemským úřadem. I když byly určité části stavby nové kanalizace provedeny ještě před válkou, její hlavní část byla dokončována postupně až po válce, čímž si zásluhy na její dostavbě připsalo komunistické vedení města.  

autor článku: Petr Kadlec