Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

„Na 27. červen připadá výročí popravy Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry. Ti všichni byli oběšeni na Pankráci v roce 1950 a stali se nejkřiklavější ukázkou zrůdnosti komunistického režimu. Jejich jediným proviněním byla skutečnost, že nesympatizovali s vládnoucí politickou stranou,“ uvedl k dnešnímu významnému dni historik města Dobříše PhDr. Jan Michl, Ph.D.

Politický proces se nevyhnul ani Dobříši…

Také lidé z Dobříše byli komunisty vyzíváni, aby vstoupili do hospodářských družstev, která sdružovala jiné podniky a prodejny. Slibovalo se tím lepší zásobování obchodů, a tedy stálejší dostupnost zboží. Kdo nevydal svůj majetek dobrovolně, byl k tomu donucen.

„Stát sice po vzoru první pozemkové reformy ze začátku 20. let sliboval finanční odškodnění nebo placení nájmu, pokud provoz znárodněného podniku pokračoval ve vašich místnostech, částky ale byly mizivé. Tehdejší pamětníci vzpomínali, že byly naprosto směšné a ani nepostačovaly na údržbu domů,“ upřesňuje Petr Kadlec z Dobříše.

Mnozí proto raději včas svou živnost zrušili a předali zařízení do družstevního hospodářství.

„Často se stávalo, že jeden z manželů musel odejít do jiné znárodněné firmy a v horším případě byl politicky perzekuován a zbaven veškerého majetku nebo zavřen, případně prohlášen za kulaka, třídního nepřítele a přestěhován násilně do pohraničí,“ dodává Petr Kadlec.

V roce 1950 komunisté pokračovali v nastoupeném teroru vůči zbylé opozici, aby vyvolali mezi lidmi strach…

„Komunisté se drželi linie, že ten, kdo nejde s nimi, jde proti nim, a je tedy nutné ho zlikvidovat,“ říká historik Jan Michl a popisuje, jak probíhal další vývoj politické situace v Dobříši: „Dne 8. září 1950 bylo lidovým soudem ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeno i 8 obyvatel našeho města podle paragrafu na ochranu republiky. Údajně vyzrazovali státní tajemství, shromažďovali zbraně a připravovali ozbrojený puč. Konstrukce obžaloby se až nápadně podobala procesu s Miladou Horákovou. Odsouzeným byl zkonfiskován veškerý majetek a obdrželi tresty odnětí svobody až na 22 roků. Není jistě náhodou, že téměř všichni odsouzení měli něco společného s Československou stranou národně socialistickou. Navíc polovinu z odsouzených obyvatel Dobříše tvořili majitelé obchodů a prodejen, kteří odmítali zestátnění svých živností. O účelovosti celého procesu svědčí fakt, že již koncem téhož roku dobříšská kronika radostně oznamuje zestátnění všech prodejen ve městě. Mezi dosavadními majiteli nových státních podniků jsou uvedeni i Jiří Matlach či Bohumil Kottnauer, kteří o pár měsíců dříve dostali dohromady 39 let těžkého žaláře.“

Bývalý obchod s oděvy Jiřího Matlacha. Sortiment se nezměnil ani 35 let od zatčení původního majitele. (zdroj foto: Archiv a Muzeum města Dobříše)

A tak začala v Dobříši „akce Matlach“, během které bylo postupně zatčeno a vyslechnuto 16 osob.

„U těchto lidí byly provedeny domovní prohlídky a údajně nalezeno 8 pistolí, 3 samopaly, vojenská puška a větší množství nábojů.  Skupina kolem Matlacha měla udržovat spojení s lidmi v zahraničí a předávat jim informace. Zbraně měly být použity k otevřenému povstání vůči novému systému. Ve všem to byl samozřejmě naprostý nesmysl, a mnohým tyto praktiky připomínaly jednání Gestapa, ale bohužel fungovaly,“ dodává Petr Kadlec.

V září roku 1950 má Kronika města Dobříše záznam o 15 odsouzených Krajským lidovým soudem v Praze za přípravu protistátního spiknutí podle Zákona č. 231/1948 na ochranu republiky, §1 Velezrada:

„Jmenovaní vyvíjeli protistátní činnost, vyzrazovali státní důležité tajemství pro obranu státu, shromažďovali zbraně a připravovali ozbrojený puč.

Rozsudek tento hlášen byl místním rozhlasem a dle tohoto hlášení zapsán do kroniky.“

„Jiří Mattlach byl označen za hlavní osobu trestního stíhání v Dobříši, byl obviněn z toho, že ihned po únoru 1948 spolu s bývalou okresní pokladní národně socialistické strany v Dobříši, Emilií Chourovou odcizili 20 000 Kčs, které patřily bývalé straně národně socialistické. Tyto peníze měli rozdělit mezi určité osoby, které byly únorovými událostmi poškozeny. Navíc byl obviněn, že po roce 1948 vybudoval ilegální skupinu, která měla bojovat proti novému komunistickému zřízení. Což byl naprostý nesmysl, ale komunisté pracovali hlavně se lží, která pro ně byla důležitější než pravda. Jiří Matlach byl nakonec odsouzen k odnětí svobody v trvání 22 let a k pokutě 50 000 Kčs, dále byl zkonfiskován celý jeho majetek a ztratil čestná občanská práva na 10 let,“ upřesnil Petr Kadlec.

Majitel obchodu s textilem Jiří Matlach byl označen za hlavu celého smyšleného „spiknutí“. (zdroj foto: Archiv a Muzeum města Dobříše)

Zadržený Bohumil Kottnauer nevypadá na svých 32 let. Zjevně se mu ve vazební věznici dostalo drsného zacházení. Podle data na snímku byl zatčen již v březnu 1950. (zdroj foto: Archiv a Muzeum města Dobříše)

„Jeden z odsouzených, bývalý příslušník SNB Ferdinand Bejček, zemřel ve výkonu trestu 26. března 1960. Ostatní byli po mnoha soudních tahanicích rehabilitováni až v červenci 1969. Soud tehdy konstatoval, že vyšetřování i důkazní řízení bylo nezákonné. Zvlášť opovrženíhodné bylo nasazení jednoho zaměstnance ministerstva vnitra do role provokatéra, jenž se celkem marně snažil vytipované oběti přimět k protistátní činnosti. Rehabilitace však měla pouze morální dopad, protože tou dobou už měla většina své tresty odsezené nebo byli propuštěni v květnu 1960 na amnestii,“ dodal PhDr. Jan Michl, Ph.D. z Muzeum města Dobříše.

Nezapomínejme na tuto dobu a snažme se všichni společně, aby už se nikdy nic podobného neopakovalo…