Dnes je neděle 21. říjen, svátek má Brigita.

Z našeho města
Menubox
Restbox

Dobříš je českým rodištěm hlodavce ondatry evropské

přidáno: 22. 07. 2018

Tyto zajímavé hlodavce nechal do Čech dopravit kníže Colloredo-Mannsfeld někdy kolem roku 1906. Objednal si je však již o rok dříve u hamburského obchodníka se zvěří a to celkem 10 párů „bobříků pižmových“, jak se jim přezdívalo. Nejdříve se jednat o čtyři páry, které byly dovezeny ze státu Ohio a byly vysazeny do „Charvátova rybníka“ u Voznice. Zde zvířata velmi rychle zdomácněla, přizpůsobila se podnebí a hojně se začala množit.

O přítomnosti hlodavců věděl jen málokdo a ze začátku byli přísně střeženi a byl zakázán jejich odstřel. Nejprve však obsadili všechny okolní rybníky a později cestovali dál. Tehdejší novináři se obrátili přímo na hospodářské ředitelství kníž. Colloredo-Mannsfeldského velkostatku v Dobříši, odkud dostali od p. ředitele Bohutinského tuto odpověď: „Krysy pižmové sem přišly ze Severní Ameriky a byly určeny к oživení zdejšího zámeckého parku, za kterým účelem také na břehu velkého rybníka v tomto parku byli puštěny. Bohužel krysy se odtud brzo vytratily a po okolí roztrousily. Počet sem přišlých myší přesně udati nemůžeme.“ Podle pozdějších zjištění, se jednalo o šest párů a pokud připočteme i čtyři vysazené ve Voznicích, bylo páru celkem deset.

Rozmnožily se i mimo Dobříšsko

První hlodavci mimo Dobříš byli objeveni 24. května 1908 v honitbě Smečice u Chrástu na Plzeňsku nedaleko tehdejšího Rychardova Mlýna. Nebyla však živá. Téměř současně pak byla zastřelena další nedaleko Rokycan. Koncem června byla ulovena v obci Kadová u Blatné, v červenci pak až u Tábora, o něco později pak zastřelena jedna u Hořovic v „Cihelenském rybníku“ a konečně v březnu 1909 byla pozorována jedna taktéž u Hořovic v „Lázeňském“ rybníku a byla vrchním lovčím panem Svobodou zastřelena. Dne 1. dubna byla ulovena ondatra až na Smíchově, a nakonec byla ondatra ulovena z Písku, kde ji zabili lopatou u Purkratického rybníka.

Škodu způsobovaly norováním

Na samotném Dobříši bylo během roku 1908 zastřeleno dle revírních knih 300 kusů ondatry. Nejednalo se však o odstřel přemnoženého škůdce. Předně ji zde JCM vysadil kvůli kvalitní kožešině a za druhé se dalo dobře využít i její maso. Cena kožešiny ondatry v těchto letech kolísala mezi 1 až 3 K. Byla o to víc ceněná, že díky svým vlastnostem se mohla nosit jak v létě, tak v zimě. Ondatra byla v okolních honidbách považována za škůdce, protože se tradovalo, že dělá obrovskou škoda na rybách, které měla lovit, ale na dobříšském panství bylo 15 odchycených kusů podrobeno pitvě. Při které se zjistilo, že ondatry měli v žaludku převážně rostlinnou stravu , mezi kterými bylo několik zbytků raků a škeblí, ovšem žádné ryby. Větší škodu způsobovali spíše svým norováním, kdy dokázali vyhrabat chodbičky o délce 12 až 15 metrů. Kromě případů již zmíněných, byly tenkrát pozorovány, ještě na rybnících kolem Pičina, dále na rybníku v Neumětelích u Hostomic a v okolí, kde nájemce dvora p. Václav Sklenář podrobně život jejich pozoroval.

Rozšířena byla až za hranice Česka

Jinak k odchycení ondatry v Praze se nám zachovala i krátká vzpomínka: „Ve čtvrtek dne 1. dubna dověděl jsem se v kavárně Národního domu na Smíchově, že na elektrickém kuželníku v přízemí zabit byl zvláštní savec, jejž nikdo neznal. Když mně bylo zabité zvíře ukázáno, rozpoznal jsem, že je to pro Čechy nový hlodavec, krysa pižmová neboli ondatra, která к nám v posledních letech byla zavlečena ze severní Ameriky. Zabitá tato krysa pižmová vycpána od vycpavače pana Karla Ernsta v Palackého třídě pro přírod, kabinet II. měšť. školy chlap.“ Postupem dalších let se rozšiřovala hlavně na jich a ještě před r. 1914 byla pozorována v horním Rakousku a Bavorsku. Kde byla opět označována za hlavního nepřítele ryb a po mnohých intervencích zemské rybářské jednoty, byla od 8. července 1914 prohlášena ministerstvem orby za škůdce a mohla se neomezeně lovit.

Ondatra začala být nebezpečná i pro lidi

Přikročilo k tomu spíše z toho důvodu, že ondatra dělala spíše škody na porostu než na rybách. Ministerstvo dokonce vypsalo odměnu 2000 K pro toho kdo by vynalezl účinný způsob jejich hubení. Bohužel nadále převládala představa, že ondatra loví ryby a bylo na ní sváděno i hubení drobného domácího zvířectva, jako byli i králíci, husy a jiné. V r. 1916 bylo odhadovaný jejich počet na dva miliony kusů. Přesto se tehdejší noviny snažili mýtus o krvelačných ondatrách vyvrátit a znovu potvrzovali, že ondatra je ve své domovině tvor býložravý a jen ojediněle sní nějakou malou rybku, ale obratem přitakali, že u nás se z ní stal dravý masožravec. Což tehdejší studie nepotvrzovaly, ale začaly se objevovat dokonce u zprávy, že ondatry začaly napadat i lidi. Říkalo se ji často bobřík pižmový, v Jižních Čechách krátce pižmovka a nebo krysa pižmová a v Německu se jí říkalo „Bisamratte“.

Lidé začali maso z hlodavce ochutnávat

V r. 1917 však nastává v době nedostatku masa pro ondatry na Dobříšsku naprostá pohroma. Hlavně poté co noviny „Naše obrana“ uveřejnila článek u chutnosti masa z ondatry. Ta se zde jedla už dávno před válkou, protože byla chytána pro kůži a nadbytečné maso si lovci mohli nechat. I lidé kteří měli tedy do té doby masa dostatek si najednou stěžovali, že už není co chytat. I vojáci v sanatorium „na Pleši“ tyto hlodavce úspěšně lovili a jedli. Přesto se ještě během války lovci vyvarovali plenit hnízda a proto populace ondater válku přežili a dál se potom mohli zase množit. V r. 1920 již opět nebylo krajiny která by nebyla bývala invasí tohoto hlodavce zachvácena. Byli dokonce sledovány na Domažlicku a na Šumavě, až na pomezí Bavor. Na Dobříšsku byla bezproblémů pozorována a chytána až do druhé světové války. Během které však byla odchytem likvidována i hnízda z mláďaty a tedy vyhubena. V průběhů padesátých let začali na Dobříšsko pronikat znovu ondatry z Blanicka. Hlad po jejich srsti ovšem neustával a přírodní zdroje nestačily. I u nás se začaly objevovat umělé odchovy, ze kterých některé unikly a obohacovaly genofond. Pro kožešnický průmysl měly cenu zlata. Zlom nastal v roce 1978, kdy se populace ondater začala snižovat a v roce 2000 dosáhla minima asi 10 %. Prudký úbytek ondater nebyl dosud objasněn a je jen domněnka, že za tím stojí znečišťování vodních toků a nadměrný lov. Já sám jsem ondatru pozoroval na Dobříši během svého života pouze jednou. Bylo někdy kolem r. 1989 a jako malý kluk jsem chodil na mokřadové louky, kde se nacházely přítoky rybníku Papež. Dnes tam teče už jenom jeden a louka není dávno plná vody. Šel jsem podél brodeckého potoka, ve směru k tehdejší střelnici Svazarmu. Bylo tam i mnoho ryb, které jsem pozoroval. Když tu náhle z louky příběhlo menší zvíře, které jsem považoval za něco jiného. Jenže náhle skočilo do potoka a plavalo směrem ke mně. Přikrčil jsem se a chvíli jej pozoroval. Jenže to už si mě nutrie také všimla a plavala ode mně pryč. Rozběhl jsem se a sledoval ji, ale v tam kde potok zatáčel doleva, mi najednou zmizela z očí a poté jsem ji už nezahlédl. Když jsem se kousek vrátil, viděl jsem pod vodou díru. Bylo mi jasné, že zmizela do nory. Takže to bylo moje jediné pozorování ondatry.

autor článku: Petr Kadlec