Dnes je pátek 29. březen, svátek má Taťána.

hudební festival Dobříš

Referendum o budoucí zástavbě města Dobříše z pohledu zastupitelů za ANO

přidáno: 04. 01. 2023

Město Dobříš čeká historicky první místní referendum, které bude řešit zástavbu nejen v lokalitě Brodce, ale možnost potencionální nové výstavby na území celého města. Občané Dobříše budou o této věci rozhodovat společně s volbou prezidenta České republiky, a to na základě tří otázek. Své jasné vyjádření k celému referendu i jednotlivým otázkám podávají nyní zastupitelé města za ANO 2011.

Jistě je správné, že občané mají možnost rozhodnout o důležitých záležitostech města, a vedle řádných voleb je referendum další legitimní prostředek, jak mohou svou vůli vyjádřit. Musí k tomu ale dostat úplné a pravdivé informace včetně těch o možných negativních dopadech jejich rozhodnutí na město a je samotné. Jako zastupitelé máme povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Při rozhodování o vyhlášení referenda musíme posuzovat soulad navrhovaných otázek se zákonem, a i to, zda výsledek referenda nemůže způsobit významnou újmu městu a občanům. Zdánlivě srozumitelné otázky navržené přípravným výborem bohužel taková rizika obsahují. Upozorňuje na ně hned několik právních analýz a dokládají je pravomocná rozhodnutí soudů i nálezy ústavního soudu v obdobných případech. Sám Krajský soud v Praze, který o vyhlášení referenda rozhodl, uvádí ve svém usnesení: „Soud nevylučuje, že se některé z navržených opatření může v konkrétním případě skutečně jako nepřiměřené či jinak nezákonné projevit. Soud je v řízení ve věcech místního referenda omezen krátkými lhůtami a nemůže v něm suplovat přezkum opatření obecné povahy.“ Soud vyhlašuje referendum na návrh přípravného výboru jen na základě splnění formálních náležitostí, rozhoduje bez jednání s účastníky sporu a nezabývá se možnými dopady výsledku referenda. Podání kasační stížnosti radou města považujeme za správné, protože město by mělo vyčerpat všechny zákonné prostředky, aby samo neporušilo zákon. Ten jasně říká v § 7 zákona o MR, že konání místního referenda je nepřípustné a nelze ho konat, jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Ani přípravný výbor, ani zastupitelstvo nejsou autoritou, která by o možném rozporu s právními předpisy mohla rozhodnout.

Podání kasační stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu radou města vyvolalo hysterii ze strany přípravného výboru. Pejorativně jsou jím nálepkováni a ostrakizováni všichni, kteří si dovolí zapochybovat o možných negativních dopadech referenda na město. Jsou obviňováni z vyvolání nákladů na soudy a právníky. Opak je pravdou! Vyhlášení místního referenda projednávalo zastupitelstvo města již v únoru 2022. Ke znění tehdy jen dvou navržených otázek měla většina zastupitelů vážné výhrady z důvodu jejich nejednoznačnosti, a tím také nezpůsobilosti pro vyhlášení referenda. Sami navrhovatelé to uznali a požádali o přerušení diskuze s tím, že budou o znění otázek dále jednat. O to ale evidentně nestáli a na dubnovém zasedání zastupitelstva předložili totožné otázky. Místo jednání iniciovali vznik přípravného výboru, jehož prostřednictvím byla doplněna další, nejproblematičtější otázka k takzvané etapizaci. Výbor místo jednání o znění otázek trval jen na svém. Následně se obrátil na soud, a tím vyvolal zbytečné výdaje i pro město. Cílem přípravného výboru je evidentně zabránit prostřednictvím referenda vlastníkům již existujících stavebních pozemků na Dobříši v tom, aby na nich v nějaké předvídatelné době mohli uplatnit své právo a naplnit svůj sen o novém bydlení.

K jednotlivým otázkám referenda

Otázka číslo 1 o Brodcích

Pro část pozemků v Brodcích existuje územní studie, podle které může vzniknout na zhruba třech hektarech pozemků města jen relaxační zóna s hřišti a cestami. K tomu není referendum potřebné. Co se týče pozemků soukromých vlastníků, město již zredukovalo zastavěnost tím, že stanovilo minimální velikost stavebních parcel na 1 600 m2. Ty už nelze dělit a původně plánovaný počet cca 50 parcel se zredukoval na 22. Z těchto 22 parcel v zastavitelné zóně podle architektonické studie vlastní město čtyři. A jen o těch se bude v referendu fakticky rozhodovat. Město by je jako řádný hospodář nemělo převádět na nezastavitelné, ale ponechat si je jako územní rezervu určenou zejména pro případnou směnu k získání jiných pozemků pro vybudování potřebných veřejně prospěšných staveb. Teď se řeší nová hasičárna, v záměrech je pořízení společenského sálu s tělocvičnou apod. Na podobné stavby bude potřebné získat vhodné pozemky jinde na Dobříši. Právě třeba směnou za uvedené parcely v Brodcích. Za nezastavitelné pole je nikdo nesmění, za peníze neprodá! Převedením těchto 4 parcel na pole a zásahem do architektonického návrhu by v něm vznikly „zuby“, na kterých navrhuje bývalý zastupitel a čelný představitel Hnutí Duha pan Bláha vybudovat třeba komunitní zahradu. (To je zahrádkářská kolonie bez plotů, kde často jedni pěstují a jiní sklízí.) Tento pán ve svých článcích vyčíslil hodnotu jednoho pozemku na 13 milionů. Tedy by referendem připravil město dle jeho vlastního ocenění o hodnotu 52 milionů (trochu drahá zahrádka). Ale hlavně by ztížil, ne-li znemožnil získání vhodných pozemků k vybudování pro město potřebných staveb.

Otázka číslo 2 o tzv. etapizaci

Etapizace je jeden z možných nástrojů k tomu, aby nedocházelo k překotnému nárustu počtu obyvatel, který by město „nevstřebalo“ z důvodů nedostatečné infrastruktury (kapacita zdroje vody, čističky odpadních vod, školských zařízení apod.). Spočívá v tom, že město nepovoluje po omezenou dobu výstavbu v jiných lokalitách schválených územním plánem do doby realizace určitého počtu domů v již rozestavěných lokalitách. Parametry etapizace však nemají být v rozporu s ústavním principem předvídatelnosti územního řízení a nástrojem pro poškozování vlastnických práv a oprávněných zájmů občanů nad míru nezbytně nutnou. To bohužel naplňuje druhá otázka vrchovatě. Jejím cílem je zabránit zástavbě ve všech dalších, uzemním plánem i přes dvacet let již schválených zastavitelných lokalitách na Dobříši. Podmiňuje možnost zahájení výstavby tím, až někde jinde dostaví 85 % jiných vlastníků. To je u takto vysokého procenta podmínka prakticky nesplnitelná, protože někteří ani stavět nechtějí, mají pozemky jako investici, pro děti, vnuky nebo na to prostě teď nemají. Jde téměř jistě o rozpor s ústavními principy předvídatelnosti a transparentnosti územního plánování. S velkou pravděpodobností by byl takovýto limit posouzen jako nepřiměřený, tudíž nezákonný a mohl by vyvolat hromadné žaloby vlastníků. Místo toho, aby město investovalo do potřebných věcí, do chodníků a silnic, nové tělocvičny, hasičárny, škol a dalších, může platit odškodnění v řádech desítek až stovek milionů, soudy, právníky a způsobit traumata všem zúčastněným. Stanovisko soudu, že je „hrozba blokace výstavby na nepřiměřeně dlouhou dobu spíše nepodloženou obavou“, je mimo realitu, opomíjí skutečnost, že blokace výstavby z důvodu etapizace trvá na Dobříši již 13 let a nyní by se prodloužila o další nepředvídatelnou dobu. Je nepodloženou spekulací, že si to až stovky vlastníků nechají líbit a že město nebude čelit žalobám o náhradu škody za znehodnocení majetku.

Aktivistům kolem přípravného výboru je lhostejné, do jakých problémů mohou město a mnoho vlastníků přivést. Věříme, že pokud se občané rozhodnou v referendu hlasovat, tak se před tím vcítí do situace toho, kdo si tu nějaký pozemek třeba za celoživotní úspory pořídil. Jsou jiné a férovější nástroje na regulaci tempa výstavby, které splňují zájem města a nepřiměřeně nepoškozují zájmy vlastníků. Ty budeme podporovat.

Otázka číslo 3 o vyloučení rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině

Otázka položená v referendu má právní vadu v tom, že je formulována nejednoznačně, tedy v rozporu s § 8 odst. 3 zákona o místním referendu. Neobsahuje dostatečně přesné územní vymezení lokalit. To se dalo snadno napravit, kdyby byla vůle jednat, referendum k této otázce by vyhlásilo zastupitelstvo a žádný soud nemusel být.

autor článku: Zastupitelé za ANO 2011