Dnes je čtvrtek 28. březen, svátek má Soňa,
je Den učitelů v ČR.

http://dobrisskoaktualne.cz/sport

Kdo z Dobříše se letos vydal na trať legendárního maratonu z Prahy k nám?

přidáno: 14. 12. 2022

Vůně lesa, sněhem pocukrované obzory a horká čočkovka v cíli. Adventní běžecká štrapáce z Prahy do Dobříše po stopách nejstaršího českého maratonu měla zase úspěch. Na jeho startu stála i řada Dobříšáků, kteří na trati podali senzační výkony…

Kalendář oblíbeného Trail Running Cupu již tradičně uzavírá maraton z Prahy na Dobříš, a ne jinak tomu bylo I letos.

Běžecká radost tu měla nejrůznějších podob. Brazilec Rafael Onzi si spravil náladu (3:57) po zničení kanárků na fotbalovém mistrovství světa v Kataru o den dříve. Železný muž Ondřej Teplý se vydal jako peacemaker pro kamaráda i s natrženým meniskem a užil si trať za 4:40. Starosta města Dobříše Pavel Svoboda běžel za 4:42. Ondřej Kubín, starosta Prahy 4 přišel povzbudit běžce na start a slíbil, že to dá za rok s nimi. Nejstarší borec 77letý Petr Janový z Plzně (6:10) pak ještě za sebou pár běžců nechal.

Starosta města Dobříše Pavel Svoboda se na start maratonu postavil již podruhé. Trať si letos zaběhl s Dobříšáky Michalem Dudlou a Klárou Černou. A podle jeho vyjádření je jasné, že to nebylo naposledy: Maraton Praha - Dobříš je pro mě srdeční záležitost. Jedná se o nejstarší maraton na území Čech, který se poprvé běžel v roce 1908. Trať spolu tenkrát domluvili Dr. Guth-Jarkovský a kníže Rudolf Colloredo-Mannsfeld. Proto původní cíl byl na dobříšském zámku, a ani tenkrát by se bez sponzorství knížecí rodiny běh nemohl konat. Na organizaci obnoveného maratonu jsem se od roku 2015 několikrát podílel. Jako běžec jsem tento maraton letos běžel podruhé, výsledný čas 4:42 je o 1 min horší než loni. Je to samozřejmě hrozně daleko, ale je to krásnou krajinou, navíc v závodě můžu potkat kamarády. Na tomhle závodě si připadám jak poštovní holub. Vypustí mě v Praze a já prostě běžím domů.”

Již tradičně se maratonu účastnila také jedna z nejlepších běžkyň Ivona Rejsková. Ta se na trať vydala také podruhé a suverénně ovládla svou kategorii, když doběhla v čase 3:36. Byl to náročnější závod, což způsobilo asi hlavně chladno. Trať byla ale každopádně moc hezká, dalo se dobře běžet a já jsem se snažila si to užít, což se mi taky povedlo. Skvěle udělané bylo značení všude po trati a vládla tady fajn atmosféra jak na startu, tak na občerstvovačkách I v cíli,” prozradila nám Ivona své dojmy po doběhnutí maratonu. 

Z Dobříšáků jsme pak na trati mohli vidět například Janu Ježkovou, která běžela také skvěle a s časem 3:42 získala 2. místo ve své kategorii. „Já jsem tenhle závod dostalo vlastně jako dárek a moc se mi líbil. Na maratonskou trať s převýšením 700 m byl ale z mého pohledu náročný,“ řekla po absolvování svého prvního maratonu z Prahy na Dobříš Jana Ježková.

Někteří ze závodníků se na trať maratonu postavili vůbec prvně v životě jako třeba René Zelenka (6:10). „V sedmapadesáti mám nejvyšší čas, nebo ne?“ smál se.

Zato třeba 61letá Hana Breburdová z Kladna (5:25) pokračuje v poctivé sbírce. „Běželo se mi tady v terénu moc pěkně. Zítra mě čeká další v Lounech a příští rok jich potřebuju dát okolo třiceti, abych dosáhla tří stovek. A pak už se na to asi vykašlu,“ povídala, ale nikdo ji nevěřil.

Adventnímu terénnímu maratonu Praha - Dobříš přes Brdy kraloval Fejfar

Jako vzpomínka na překonání podivných časů covidu, ale i na zpestřenou jako posezonní doběhnutí se startuje individuálně. Mezi osmou a jedenáctou od Branických ledáren. Pak se běží na Zbraslav, přes Lipence, vrchol Cukráku, Černolice, po brdském hřebeni až k Mníšku a dál po značené osvědčené trati, s občerstvovačkami, s měřením času. Až do cíle a do restaurace Vlaška Krmelec na okraji lesa u Dobříše. V Praze bylo těsně nad nulou, na Brdech pod. Ale nefučelo, ani nepršelo.

Obě hlavní hvězdy se vydali na trať až později. Ondřej Fejfar přijel ze zasněženého Vrchlabí. Podél Vltavy to rozběhl slušně po 3:30 - 35/km. „Až jsem se toho lekl,“ přiznal. V terénu ale přece jen srovnal tempo, jediný kilometr se stoupáním k Dobříši v závěru měl přes 5:00/km, což ho mrzelo. „Běželo se pěkně, moc pěkná trať, ale už to bylo přece jen dlouhý,“ říkal v cíli, kde překonal rekord závodu za 2:53:53. Nachází se ve čtvrtém týdnu objemové přípravy a nejvíc běhá do dvou hodin a přes třicet kilometrů. Manželku Julii tentokrát do akce neposlal, ale už za pár dní se spolu vydají na vánoční tréninkový kemp do oblíbeného Livigna. Obhájce prvenství Petr Švarc dospával nároční pracovní týden, vyběhl až těsně před jedenáctou. „Rozběhlo se to rychle, s terénem přišla trošku krize, ale pomohl mi gelík,“ ukazoval. Povrch byl lepší než před rokem, přesto místy klouzal. Ale i tak doběhl 56letý nezničitelný příbramský triatlonista o čtyři minuty líp…

Roli favoritky potvrdila italská stážistka na projektu Univerzity Karlovy, už známá Eugenia Boffo, vítězka Motolských jamek a účastnice nedávného Čertovského Ultratrailu. Vyrazila na trať před desátou. Svého parťáka Michaela Smithe, Američana ze Seattlu, poslala s tříminutovým náskokem, ale brzy se seběhli. „Já byla lepší do kopce, on má zase dobré seběhy, třeba jsme jeden na chvilku zvolnili, ale tempo máme podobné, pomohli jsme si,“ říkala a jako by tak přesně vystihla pohodový charakter (ne)závodu. V cíli byla za výborných 3:34 (rekord Míši Gerychové 3:20 drží dál), Smith o dvě minuty později. „Moc se nám to líbilo, tohle trailové běhání je přesně náš styl. Nevím, kam nás práce zanese, ale moc rádi bychom běhali i na jaře,“ dodal.

Doprovodnou polední „dětskou“ desítku z Kytína vyhráli Jan Linhart za 38:16 a Kateřina Břachová (45:34, loni 48:25), vyrazilo třikrát víc běžců než loni.

Kompletní výsledky najdete zde:

Celkové pořadí všech kategorií Trail Running Cupu zde:

autor článku: Tomáš Nohejl (redakčně upraveno)