Dnes je pátek 29. březen, svátek má Taťána.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Tréninkový plán na Mallorcu nebyl kdovíjak originální, prozradil Tománek

přidáno: 22. 04. 2021

Honza Tománek navštěvuje Mallorcu už několik let. V loňském roce nemohl své tradiční soustředění na tomto ostrově absolvovat nejdříve ze zdravotních důvodů a později kvůli uzavření hranic. Letos to riskl a vyplatilo se.

Jak moc složité bylo zajistit cestu na soustředění mimo ČR v této době?

Cestování a plánování v době covidu je kapitola sama pro sebe. Orientovat se ve všech aktuálně platných opatřeních a omezeních vstupu do jednotlivých států včetně návratu do České republiky je téměř nadlidský úkon, protože se vše neustále mění. Navzdory všem omezením se už blýská na lepší časy a na Mallorcu jsem letos zvládl odletět.

Na Mallorce jsi absolvoval už několik soustředění. Máš tady své oblíbené místo, kam jezdíš?

Situace na Mallorce pochopitelně také není zcela optimální, ale služby fungují. Nabídka ubytování je sice značně omezená, ale něco se najít dá. V podstatě na celém severu, kam jsem v posledních letech jezdil, jsou hotely uzavřené. Musel jsem tak improvizovat a na doporučení přátel jsem se obrátil na hotel v Playa de Palma na jihu ostrova. Bohužel po příletu a příjezdu na hotel jsem zjistil, že to, co bylo potvrzeno, tak úplně neplatí a apartmán nevyhovuje potřebám pohybu na vozíku, a to opravdu nejsem náročný.

Jak jsi problémy s ubytováním vyřešil?

V jedenáct hodin večer se toho již moc vyřešit nepodařilo, tak jsme se šli projít okolo hotelu a nadýchat se čerstvého vzduchu k moři. O blok dále jsme našli otevřený hotel a já se rozhodl jednat. Zeptal jsem se na možnosti ubytování a cenovou nabídku. Ochotně mi byly předvedeny jednotlivé pokoje včetně plně bezbariérového. Byl jsem nadšen z kvality ubytování i služeb včetně cenové nabídky. Ráno jsme se stěhovali.

Jaký byl tréninkový plán pro soustředění na Mallorce?

Tréninkový plán nebyl kdovíjak originální, na jarních kempech jde v podstatě o jediné, najet objemové kilometry v relativně nižší intenzitě a vybudovat tak základ další rychlostní přípravy. Vzhledem k tomu, že již v Čechách jsem během března najel okolo 700 km, byl jsem dobře předpřipraven a v podstatě od prvního dne jsem mohl jezdit čtyřhodinové objemy, což zhruba odpovídá 90-110 km denně v závislosti na profilu a počasí.

Řešení prvotního problému s ubytováním mě naštěstí příliš nezdrželo a průběh kempu to nenarušilo. Hned odpoledne po vybalení a zkompletování kola jsem vyrazil na volné dvě hodiny, rozjet se a také zkontrolovat techniku po letu. Vše bylo v pořádku a perfektně připraveno pro trénink.

Na Mallorcu jsi odjel hlavně z důvodu počasí. Vyšlo Ti vše podle představ?

Ani na Mallorce nebylo nejlepší počasí, a především trénink v druhé polovině kempu byl částečně ovlivněn. Prioritou byla cyklistika, ale měl jsem s sebou i plavecké vybavení a rozhodně jsem chtěl něco naplavat v moři. Teplota vzduchu byla značně proměnlivá a pohybovala se v průměru mezi 8–18 °C. Moře drželo konstantních 15 °C, což je pro plavání v neoprenu ještě docela „komfortní“ teplota.

Během deštivých dnů jsem tedy cyklistický trénink nahradil plaveckým tréninkem v otevřené vodě. Na regeneraci a lehké rozplavání jsem využíval hotelový bazén, a protože jsem neplaval od konce loňské sezóny, tedy téměř půl roku, začínal jsem hodně z volna. Naštěstí je plavání jako jízda na kole, a to se nezapomíná! Po pár dnech jsem se již ve vodě cítil dobře a navzdory chladné vodě jsem v moři zvládal při každém tréninku 2-3 km.

Jak své jarní soustředění mimo ČR po návratu hodnotíš?

Původní rozvržení cyklistického tréninku bylo v závislosti na počasí ovlivněno, ale mimo klasického objemu v rovinatém a zvlněném terénu jsem zvládl absolvovat i několik ryze horských tréninku, kdy jsem rozvíjel silově-vytrvalostní předpoklady. Závěr soustředění gradoval absolvovaným objemem a na závěr kempu jsem vložil jeden dlouhý trénink, kdy jsem si během 150 km „objel“ celý ostrov. Poslední den jsem během tříhodinovky jen vytočil ruce a krátkým plaveckým tréninkem se rozloučil s mořem. Po návratu už na mě čeká Vltava, kde voda asi bude ještě „kousat“.

autor článku: redakce DA