Dnes je čtvrtek 28. březen, svátek má Soňa,
je Den učitelů v ČR.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Michal Ciboch o práci florbalového trenéra a boji s demotivací v lockdownu

přidáno: 03. 02. 2021

Michal Ciboch působí na Dobříši jako učitel na základní škole od roku 2004. Vyučuje tělesnou výchovu, informatiku a také zeměpis. V roce 2009 začal působit jako trenér a vedoucí mládežnického oddílu florbalu TJ Sokol Dobříš. V roce 2019 založil SAD (Sportovní akademii Dobříš).

Jaké kategorie trénujete?

Nyní se věnuji minižákům, těm úplně nejmenším, dá se říci předpřípravka až přípravka. Tedy žáci od 4 do 8 let. Snažím se u nich docílit správného ukotvení sportovních návyků a správného přístupu ke sportu samotnému. Především rozvojem všestrannosti.

Trénujete i starší žáky?

Ne. Starší kategorie jsem trénoval dříve, a to více kategorií najednou, což je velmi náročné, a proto došlo k organizačním změnám. Rád bych uvedl, že v době, kdy jsem vedl mladší žáky ve Středočeské florbalové lize, jsme dosáhli po velkých bojích po celou sezonu na vítězství! V naší trenérské síti je teď šéftrenér Vojta Paul. Já jsem vedoucí celkové organizace sportovního oddílu a věnuji se pouze těm nejmenším, tudíž nemám pod vedením žádnou starší kategorii na trénování.

Pro starší žáky organizuji sokolskou soutěž RFL (Regionální florbalová liga). U těch nejmenších se starám hlavně o to, aby si ke sportu vytvořili hezký vztah, aby u něj vydrželi a aby měli všestranný přístup. Nejstarší žáky má na starosti Vojta Paul a s ním Lukáš Unger, Tomáš Pavlíček a Jakub Brajer, což jsou naši odchovanci. Mám z toho radost, protože tihle kluci mi prošli rukama od raného florbalového věku. Vedení více kategorií najednou je náročné, proto jsme takto rozdělení. Hrajeme ligu Českého florbalu i sokolskou soutěž. V obou jsme na naše poměry úspěšní a produkujeme hráče pro našeho partnera, kterým je pražský Tatran Střešovice, kde máme už několik hráčů. Někteří z nich jsou již na reprezentační úrovni.

Setkal jste se s tím, že někteří kluci si chodí párkrát týdně „zapinkat“ a jiní chtějí florbalu dát něco víc a třeba se mu i nadále věnovat? Jak se staráte o to, aby to všechny bavilo?

Ano, je to přesně tak. Máme hráče, kteří si chodí jen tak „zapinkat“ a rádi se k tomu vrací. Ti hrají sokolskou soutěž, která se koná několikrát v sezoně. Stává se, že po odmlce, kdy nastává takový ten kritický věk kolem 14 a 15 let a dochází k velkému odlivu sportovců ze všech odvětví, se k nám ti hráči vracejí v juniorech nebo mužích, což je velmi potěšující. Konkrétně v kategorii mužů vidím spoustu z těch, kteří hrají florbal kvůli tomu, že jsme jim dali správné základy od předškolního věku.

Jak funguje oddíl teď, v době lockdownu?

Lockdown je pro nás samozřejmě nepříjemný. Máme nastavené online tréninky. V momentě, kdy nemůžeme vůbec ven, probíhají dva tréninky týdně online. Trenéři vystupují před kamerou s různými připravenými tématy, které hráči opakují a cvičí podle nich.

Náplní online tréninků jsou cvičení s florbalkou a míčkem, posilovací, zpevňující, kompenzační nebo protahující cvičení. Online tréninky jsou nabízeny dvakrát týdně pro všechny kategorie. Pokud je to možné, scházejí se naši svěřenci pomocí skupiny WhatsApp na aktivity jako bruslení, běžkování nebo i běh. Když byla ještě možnost trénovat venku, scházeli jsme se podle daných počtů omezení, kde se dalo. Například na umělém povrchu u škol, na sídlišti Větrník nebo na Ligruse U Ovčína. Organizovali jsme tři tréninky týdně, rozdělení do malých skupinek, bylo nás tam 4 až 5 trenérů, vždy podle našich možností. Na tréninku jsme zvládli až 25 dětí na jednu hodinu. Tréninky probíhaly podle věkových kategorií za sebou. To znamená, že jsme na tréninku vystřídali všechny hráče, kteří měli o trénování zájem. Povedlo se nám to ustát díky nadšení všech trenérů a skvělé organizační práci našeho šéftrenéra Vojty Paula. 

Při Sportovní akademii Dobříš, kde máme atletiku, plavání, gymnastiku, lyžování a další sportovní aktivity, se nám tento systém nepodařilo nastavit. Důvodem je komplikovanější organizace samotných tréninků, tréninky mají více sportovců a sporty se nedají organizovat v takto nastavených podmínkách. Z toho důvodu Sportovní akademie nabízí předtočené tréninky na stránkách. Co se týče florbalu, tam se nám to povedlo zvládnout, řekl bych, velmi dobře. 

Setkáváte se s demotivací hráčů, když se teď jenom trénuje a nemohou hrát žádné zápasy?

Demotivace tam určitě bude, nicméně tu demotivaci teď prožívá každý. Tím, že ji prožívá každý a setkáváme se dohromady, daří se nám ji snáze překonat. Všichni víme, že nehraje nikdo kromě profi týmů. Aktivity, které teď provozujeme, jako třeba bruslení, běžky nebo běh nás zase stmelují dohromady. 

Je nějaký sportovní oddíl, který Vás svojí činností za lockdownu zaujal, ohromil nebo inspiroval?

Inspirují nás všechny oddíly, které stále trénují, především náš partnerský oddíl Tatran Střešovice. V Tatranu mají také nastavené online tréninky. Mají větší počet trenérů, kteří jsou pro tuto činnost uvolněni a při jakémkoliv rozvolnění, pokud je to možné, jdou ven ať už ve dvou, v pěti nebo v deseti podle nařízených omezení. Je to velký a známý oddíl, který nás motivuje. Jak jsem ale říkal, jsem rád, že se nám na Dobříši povedlo vybudovat jak členskou, tak hlavně trenérskou základnu, pěkné výkony v ligových soutěžích a radost z florbalu pro všechny věkové kategorie. Můj svěřenec od základní školy a nynější šéftrenér Vojta Paul se o to stará perfektně. Díky němu mohou probíhat aktivity s naším partnerským oddílem na vyšší úrovni. Poslední z projektů, který právě probíhá, je cesta na turnaj do švédské Gothie. Ve skutečnosti je turnaj zrušen, ale úsilím všech hráčů, trenérů a v našem případě i rodičů hráčů se do Gothie po individuálních nasportovaných kilometrech dostaneme…

autor článku: Štěpán Böhm