Dnes je sobota 8. srpen, svátek má Soběslav,
je Mezinárodní den ženského orgasmu.

Rozhovory

Honza Tománek: Po zdravotních problémech jsem fit. Závody už mi vážně chybí

přidáno: 22. 05. 2020

Honza Tománek je vrcholový sportovec a dvojnásobný Mistr Světa v 70.3 Ironmanu. V patnácti letech se Honza stal účastníkem dopravní nehody, kdy ho srazil nepozorný řidič automobilu. S těžkou situací a získaným handicapem se vyrovnal po svém, a dnes patří k nejúspěšnějším multi-sportovním talentům vrcholového parasportu. Honza svými sportovními výkony inspiruje své okolí, což je mnohdy daleko cennější než vítězství nad soupeři. Jak trávil právě on období koronavirové pandemie?

Honza je historicky prvním Čechem, který na sledgi reprezentoval Českou republiku na Světovém poháru v běžeckém lyžování handicapovaných. Později se začal specializovat na vytrvalostní běžkařské závody. Je také prvním Čechem, který dokázal na sledgi dokončit ČEZ Jizerskou 50 a Vasaloppet 90, nejdelší a nejnáročnější běžkařský závod na světě.

Mimo svoji sportovní činnost Honza přednáší jako externí lektor problematiku vrcholového sportu handicapovaných a souvisejících témat na několika vysokých školách. Působí jako motivační řečník a lektor motivačních workshopů. V zájmu popularizace a zlepšení všeobecné informovanosti se účastní různých besed pro širokou veřejnost.

Aktuálně má za sebou Honza celkovou rekonvalescenci po chirurgickém zákroku. Jak se cítí a co má nyní v plánu? I jeho zasáhla omezení kvůli pandemii koronaviru a svůj tréninkový plán a kalendář závodů musel změnit. 

Honzo, jak moc ti karanténa v důsledku koronaviru ovlivnila život?

Na přelomu února a března jsem řešil zdravotní problémy a téměř dva týdny jsem strávil v nemocnici na chirurgii. Celková rekonvalescence trvala šest týdnů a zavedení restriktivních opatření spojených se zpomalením šíření koronaviru se mě příliš nedotýkala. Mou hlavní starostí bylo, abych byl zdravotně co nejdříve v pořádku. Když mi to umožnil zdravotní stav, tak jsem trávil maximum času venku, což nebylo s ničím v rozporu.

Co jsi dělal poslední dva měsíce, kdy jsme museli být víceméně všichni doma?

V okamžiku, když jsem již mohl začít znovu naplno trénovat, opatření se mírně uvolnila. Cyklistika i běh patřily mezi obecně tolerované sportovní aktivity a z pohledu tréninku jsem nestrádal. Horší to bylo a vlastně doposud je s plaváním. Bazény jsou stále zavřené a možnost tréninku je omezená. Nebýt koronaviru, tak by mě asi nenapadlo, že od konce dubna se již dá plavat v řece. Samozřejmě s přihlédnutím na teplotu vody, nešlo v řece trávit tolik času jako v bazénu, ale dalo se to. Začínal jsem při teplotě vody 10 stupňů a nyní se již Vltava pohybuje v komfortním rozmezí 15 – 17 stupňů.

Měl jsi před vypuknutím koronaviru v plánu nějaké závody?

Samozřejmě. Sportovní sezónu současná situace značně ovlivnila. Během května jsem měl v plánu několik přípravných závodů na middle distance (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh). Veškeré úsilí a první vrchol sezóny směřuji k nominačnímu závodu na mistrovství světa v dlouhém triatlonu, který bych měl absolvovat koncem června v rámci závodu 70.3 Ironman Lubbock, Texas, USA. Otázkou zůstává, jestli je ještě reálné s tímto závodem kalkulovat. Uvidíme, protože dnes se např. obnovili některé letecké spoje po Evropě a celou situaci se snažím vidět optimisticky.

Musel jsi hodně měnit svůj tréninkový plán?

Jak jsem zmiňoval, tak z tréninkového pohledu je asi největším úskalím plavecký trénink, který má nyní spíše zážitkovou než kvalitativní formu. Snažím se rozvíjet především cyklisticky a běžecky v čemž mi absolutně nic nebrání, a naopak mám časový prostor vyzkoušet nové tréninkové motivy a posunout se dál z pohledu optimalizace a individualizace tréninku. Mimo toho se snažím pracovat i na optimalizaci sportovního vybavení, což mě také může výrazně výkonnostně posunout.

Jaký je tvůj program na další měsíce?

V minulém týdnu se uvolnila opatření týkající se pořádání sportovních akcí a již tuto sobotu mám v plánu Sprint Triatlon Labe Aréna a začátkem června dokonce middle distance v téže místě. Uvidíme, jak vše bude postupovat. V ideálním případě mě čeká nominační závod na mistrovství světa a když to nedopadne, budu se snažit startovat na nějakých menších akcích v rámci České republiky. Až se otevřou hranice a triatlonový svět se vrátí do normálu, budu připraven.

Na co se teď nejvíce těšíš?

Těším se na první závod sezony na Sprint Triatlon Labe Aréna a dále na middle distance, protože závody už mi vážně chybí!

autor článku: Denisa Havlíčková