Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Jak to děláte, že si dovedete dobrou náladu udržet?

(smích) Já jsem asi optimista tak nějak od přírody. Udržet si dobrou náladu je občas samozřejmě náročné, ale já mám v zásadě pozitivní myšlení. Stres je běžná součást života, ale je třeba ho mít pod kontrolou.

Co je tou nejnovější změnou na poliklinice ve smyslu budovy?

Na začátku letošního léta jsme rekonstruovali sociální zařízení pro pacienty a vestibul ve 2. patře. Toalety dostály, řekl bych, standardu 21. století. (smích) Další změny proběhly v suterénu v oddělení rehabilitace, byly odstraněny staré stropní podhledy, vyměněny technické rozvody, vznikla nová servisní místnost pro personál.  

A co rozmanitost zdravotnických odborností? Přibyly, nebo ubyly nějaké?

To má dvě roviny. Za prvé, a to především, jsme se snažili a snažíme všechny stávající odbornosti udržet. To se podařilo a daří. Za druhé, rozšíření služeb závisí na řadě faktorů, především na získání odborných lékařů, získání smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami, kapacitě budovy, atd. V minulosti jsme rozsah služeb rozšířili. Přibyl ale například o obor endokrinologie, pořízením nového sonografického přístroje jsme také posílili služby v rámci zobrazovacích metod.

Proběhly nějaké personální změny? Máte v týmu novou posilu?

Vzhledem k nedávnému úmrtí MUDr. Zdeňka Šefrny jsme na jeho místo přijali novou paní doktorku. Od 1. října 2016 nastoupila do ordinace praktického lékaře pro dospělé MUDr. Eva Kašparová z Voznice, což je pro pacienty bezesporu dobrá zpráva. Domnívám se, že paní doktorka bude více než plnohodnotnou náhradou.

Dostačuje poliklinika kapacitně?

Jak komu...(smích)

Pacientům?

Myslím si, že pacientům budova kapacitně stačí. Prostorově ale nedostačuje mně jako správci, protože já jsem dnes na hranici potencionálu budovy pro to zřídit novou ordinaci. Zkrátka - novou ordinaci nemám kde udělat. Prakticky všechna zákoutí a archivy, volná místa už byly využita. (smích) To je pro mě limitující.

Prosperuje poliklinika?

V dnešní době, bych řekl, je společnost Středisko zdraví v dobré finanční kondici. V minulém roce jsme byli v zisku 1,2 milionu korun, při ročním obratu necelých 12 milionů korun. Rozvázaly se nám ruce – to znamená – můžeme zaměstnancům nabídnout komfortnější podmínky, benefity. Dále se snažím vylepšit vybavení ordinací.

Zaznamenala jsem právě onu koupi nového sonografu...

Tak to byla jedna z těch prvních investic. V dnešní době už je to standard. Do ambulance praktického lékaře jsme nedávno zakoupili nový tlakový holter a nový CRP přístroj, atd. Tyhle věci si můžeme nyní bez problému dovolit. Nejsem příznivcem toho, abychom vše „rozfofrovali“, nicméně, pacienti jsou v dnešní době zvyklí na určitý standard, který se snažíme průběžně naplňovat.

Před nějakou dobou probíhala na střeše Střediska jakási přestavba. Prozradíte, o co se jednalo?

Tam jsme měli určitý dluh. V roce 2004 zde vznikla nástavba. Nástavba vznikla, úplně se nedokončila se a prakticky deset let se s tím nestalo vůbec nic - ležela bez povšimnutí. Celé to bylo v poněkud neutěšeném technickém stavu, činilo to spíše potíže. V roce 2014 jsem přišel s tím, že jsou vypsány dotační tituly, které by pomohly budovu opravit. Spolu s vedením a pracovníky města následně vznikl projekt kompletního zateplení a opravy vnějšího pláště budovy. Do projektu se podařilo zahrnout právě také i onu nástavbu společně se střechou. Garantem a nositelem projektu bylo město - samo poměrně velkým finančním obnosem přispělo. Za to jim patří velký dík.

K čemu by ideálně prostory nástavby mohly sloužit? Proslýchalo se něco o bytech...

Dotace byla na vybudování nástavby byla v roce 2004 poskytnuta účelně na budoucí provoz zdravotních služeb. Tudíž byty jsou nonsens.  

Co se tedy v rámci rekonstrukce událo?

Střecha byla opravena tak, že se dala nová. (smích) Dnes je nástavba připravena k dokončení – jedná se ale pouze o hrubou stavbu. Nástavba je prázdná, neslouží žádným účelům.

Jak by mohla být do budoucna přestavba využita?

Osobně si myslím, že by přístavba měla sloužit především sociálním a zdravotnickým účelům. Chráněná dílna, stacionář či ambulance lékařů proto připadají v úvahu. Zatím je to ale pouze ideový záměr, konkrétní projekt nebyl zpracován, ale s pověřenými zástupci města o této problematice diskutuji, takže doufám, že se v brzké budoucnosti dočkáme posunu v této věci..

Téměř dennodenně máme možnost v médiích zaslechnout zprávu o nedostatku mladých lékařů, kteří často odcházejí do ciziny…

S tím se potýká i naše zařízení. Jednou z cest, jak mladou sílu do našeho týmu nalákat bylo nabídnout potenciálním adeptům specializované vzdělávání. Zjednodušeně řečeno – rozhodli jsme se jít cestou výchovy vlastních lékařů. Akreditovali jsme obor všeobecné praktické lékařství a nedávno jsme požádali o dotaci na rezidenční místo, kterou nám ministerstvo zdravotnictví přislíbilo. Na místo školence jsme již přijali místní rodačku – MUDr. Magdu Ježkovou. Velmi šikovnou a perspektivní mladou dámu.

Jak takové školení vypadá?

Magda Ježková bude dva dny v týdnu vykonávat odbornou praxi přímo v dobříšské ordinaci pod vedením MUDr. Valentína Almássyho, který je odborným garantem tohoto oboru. Dále bude třikrát týdně dojíždět na akreditovaná pracoviště do Nemocnice Hořovice - tam bude podstupovat školení v rámci několika další oborů jako interna, chirurgie či pediatrie…

Je podobná ambice i u jiných oborů?

Já bych velice rád obdobně pokračoval u odbornosti dětského praktického lékaře, tam ten budoucí potenciál je na alespoň dvě samostatné dětské ambulance. Máme skvělou doktorku MUDr. Petru Pelikánovou. A pokud nastane vhodná situace, v příštím roce bychom se o akreditaci pokusili.