Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Pan Jan Hájek vlastní v současnosti obchod s vetešnictvím v Dobříši. Celý svůj život však vetešníkem nebyl. Jeho kariéra byla zajímavějším než si on sám dokázal představit. Ale i teď v důchodovém věku říká, že má plno snů, které si chce splnit.

Co jste vystudoval za školu a jaká profese byla Vaším snem?

Vystudoval jsem dobříšské gymnázium. Poté jsem chtěl jít studovat sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. Pan ředitel mne však tenkrát přesvědčil, že bych měl jít raději studovat operní zpěv na konzervatoř v Praze. Nakonec jsem poslechl a po opravdu velmi pracných letech jsem dokázal dostudovat.

Co Vás čekalo po studiu?

V roce 1976 jsem nastoupil do Sboru československého rozhlasu v Praze, díky kterému jsem procestoval celý svět. Se sborem jsme navštívili Japonsko, Izrael, Řecko, Vatikán, Anglii a plno dalších zajímavých míst. Mimo jiné jsem také získal řadu skvělých přátel na celý život. Čeho si opravdu vážím je, že jsem během těchto cest mohl sdílet svůj čas mezi mé dvě velké lásky – hudbu a výtvarné umění. V pozdějším věku jsem také zjistil, že mi zpěv zachránil doslova život, jelikož máme v rodině plicní chorobu. Od raného dětství jsem měl problémy s průduškami a díky zpěvu si dodnes udržuji plíce a dech v pořádku.

Máte ještě nějaké záliby?

Tak s mou láskou k výtvarnému umění také souvisí výstavy, které se snažím pořádat. Mé obrazy byly k vidění například i v Kopáčkově domě.

Kdy vznikl nápad otevření obchodu s vetešnictvím v Dobříši?

Obchod jsem otevřel před 8 lety, tedy v roce 2007. Můj cíl byl a je jediný, a to všechny mé věci, které jsem přivezl z cest či získal jiným způsobem, rozprodat a udělat tak radost zase dalším lidem.

Jak vznikl Dobříšský pokleslý orchestr lidových nástrojů?

Poté, co jsem otevřel svůj obchod, jsem se také začal učit sám na housle. Postupně se ke mně začali přidávat další hudebníci. První se přidal pan Petr Jandera, který je také houslistou. V současné době už má Pokleslý orchestr 11 členů. Celkem hrajeme na housle, kytaru, klarinet, bango, flétnu či kontrabas. Společně vystupujeme tradičně na dobříšských farmářských trzích nebo posvíceních v okolí Dobříše. Jezdíme také na koncerty do Prahy. Náš repertoár se skládá z lidových písní a trampských žánrů. Naší filosofií je pokud možno stálý úsměv a pohoda.

Co Vás čeká v nejbližší budoucnosti?

V nejbližší době musím dát dohromady své napsané příběhy z mého života. Rád bych je vydal v knize, která by měla název Vzpomínky starého vetešníka. Pevně doufám, že se mi to povede v nejbližší době.

Máte nějaké své životní motto, kterým se řídíte?

Ano, to mám. Snažím se ho říkat každému, kterému bych přál, aby našel v životě klid a lásku. To motto je: „Nedělejte druhým, co nechcete, aby dělali vám.“