Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Atelier Můj Domov, který najdete ve Staré Huti u Dobříše, navštěvují lidé z celé České republiky. Přijíždí, aby si tady nakoupili jedny z nejkrásnějších svátečních dekorací a dárkových předmětů, ale také aby si popovídat a nasáli atmosféru svátků s jeho majiteli Pavlem a Robertem.

A právě o vzniku, jedinečnosti, práci na tomto místě, svátcích i dnešní době jsem si povídala s jeho tvůrcem…

Pavle, kdy jste vlastně s manželem koupili prvorepublikovou vilku ve Staré Huti a jak jste na toto místo přišli?

Krásný den, úplně na začátku jsme s manželem chtěli jen místo, kam můžeme vyrazit na volný víkend, místo, kde budeme relaxovat, odpočívat a budeme tam jen my dva a naši zrzouni. Na konci celé naší představy byla dřevěná chata s jednou místností a suchým WC, ale pořád se nám nedařilo nic sehnat. Stále to nebylo ono a potom na konci roku 2015, mezi vánočními svátky, se objevil inzerát na prodej domu ve Staré Huti. Pocházím z Mníšku pod Brdy, takže to bylo coby kamenem. Kromě toho miluju krásu starého a věci s minulostí, takže prvorepubliková vila z roku 1933 dýchala tou atmosférou už přes inzerát. Dne 27. února 2016 jsme dostali klíče a začala nová etapa a náš příběh.

Vím, že jste sem zpočátku jezdili jen jako na chatu a až později se stalo toto místo Vaším domovem. Mohl byste prosím Váš příběh nějak přiblížit?

Ano, na začátku byla opravdu ta představa, že přes týden budeme v Mníšku, odkud budeme jezdit do práce a poběží běžný režim našich životů. Pouto, kterým si nás vilka ve Staré Huti upoutala, bylo ale stále silnější, a tak v podstatě za velmi krátkou dobu jsme se po hlavě vrhli do bydlení na stavbě. Jsem za to moc rád, protože ty zážitky, které jsou s tím spojené, budu mít do konce života.

Dnes je součástí Vašeho domova vyhlášený Atelier Můj Domov. Mohu se zeptat, jak vznikl?

Myšlenka, opravit starý, zděný domeček, který sloužil na uskladnění nářadí, uhlí a dřeva, vznikla na konci roku 2017. Vzhledem k tomu, že jsem každý rok na Vánoce a Velikonoce tvořil pro známé a přátele dekorace, napadlo mě vytvořit si „výdejní místo“, kde budou i květiny a dárečky. Jelikož jsem provozoval 6 let květinářství v Mníšku pod Brdy, asi se mi zastesklo po práci s květinami a aranžování, ale to už je jen momentální domněnka.

Proč zrovna Atelier Můj Domov?

Protože náš atelier má „připomínat“ místo, kde je každému krásně, a přesto se v něm nedá bydlet. Nejednou jsme zaslechli „tady bych chtěla bydlet“. Chtěli jsme vytvořit místo, kde nejenom děti, ale i dospělí, zapomenou na starosti a užívají si v ten moment tu naši pohádku.

První prodejní akci, kterou jste ve Vašem atelieru a zároveň domově uspořádali, byla zaměřená na velikonoční dekorace. Proč zrovna Velikonoce a jak na toto první otevření atelieru vzpomínáte?

My oba všeobecně milujeme takové to „jiné“ zdobení domu, tedy Velikonoce, podzimní dýňování a samozřejmě Vánoce. Když se pro něco nadchnu, většinou včera bylo pozdě. Proto tou prvotní volbou byly Velikonoce, protože se mi nechtělo čekat až do Vánoc. Velmi mě mrzí, že vynecháváme podzim, který hraje barvami, ale v tu dobu už usilovně pracujeme na přípravách Vánoc.

A jaký byl ten první atelier? No, ten byl jen pro přátele a známé, byl štrúdl, kafíčko a krásná atmosféra. Poté jsem byl tak nějak uvrtán, ať Vánoce uděláme veřejně.

Dnes je Váš atelier vyhlášeným místem a jezdí za Vámi lidé z celé České republiky, jak se Vám to povedlo?

Obrovskou zásluhou na tom všem mají Facebook a Instagram. Bylo důležité tak nějak ztratit stud a začít se veřejně prezentovat. Sdílím s naší fanouškouvskou základnou takřka vše kolem zahrady, jezírka, bydlení, rekonstrukce a samozřejmě v době Velikonoc a Vánoc i prodejního ateliéru. Na stránkách nás celkem sleduje přes 110 000 lidí, 110 000 skvělých lidí. Já vždycky říkám, že je mám jak druhou rodinu a nejlepší přátele v jednom. Shledání, v době otevřených dveří, jsou něčím zvláštní, skutečně jako přátelské posezení u šálku kávy.

Vaše výzdoby, dekorace a další doplňky jsou originální a jako by v sobě všechny Vaše věci nesly kouzlo a atmosféru daného svátku. Prozradíte čtenářům, kde berete inspiraci pro tvoření a jak se Vám daří vyvolávat v lidech, tak pozitivní zpětnou vazbu?

Já vždy říkám, že práci musí člověk dělat s láskou, odhodláním a minimálně na 110 %. Snažíme se začínat opravdu hodně dopředu, aby byl čas se každému jednomu výrobku věnovat do posledního detailu. Vždy mě doma učili, že s poctivostí nejdál dojdeš, a hlavně jsem společenský tip a mám všeobecně rád lidi. Možná i to hraje velikou roli.

Po Velikonocích pak následovali Vánoce a obě tyto akce pořádáte pravidelně dál se stále větším a větším pozitivním ohlasem veřejnosti. Čím si myslíte, že to je?

Snažím se těm lidem nezevšednit, nebýt klasický obchod, aby se každý těšil na to období, kdy už nás zase bude moci navštívit, a hlavně dát do toho kus nás. Veliké množství času nám zabere i příprava té správné „atmosféry“ aby dýchlo to dané období. Z tohoto důvodu nesmí chybět v době Vánoc foto-koutek, plno světýlek, dárků a třeba i naše veliké červené saně. Není nic hezčího než rozzářené úsměvy dětí i dospělých.

Proč se držíte zrovna těchto dvou svátků?

Milujeme Velikonoce, kdy po dlouhé „šedé“ zimě přijde něco barevného. Vše se začíná zelenat, kvést a člověk je tak nějak plný energie. Vánoce jsou klasikou, přijde mi, že jsou všichni na sebe hodní, laskaví a má to tu atmosféru samo o sobě.

Máte v plánu rozšiřovat podobné prodeje i k dalším svátkům v roce nebo mít otevřeno Vaše květinářství celoročně?

Zatím to v plánu nemáme, ale nikdy neříkej nikdy.

Jak dlouhou dobu trávíte na přípravě prodejních dekorací, věnců a vánoční výzdobě Vašeho atelieru? Co Vám dělá největší radost?

Prvotní myšlenky co, jak a kde letos v atelieru bude, začínají přicházet na začátku září a postupně to celé sílí. Vždycky si říkám, jak stáhneš krabice z půdy, není cesty zpět.

Jaký je trend letošních Vánoc?

Tuto otázku mi pokládají minimálně 100krát za Vánoce (směje se Pavel) a odpovím Vám jako všem ostatním. Já moc trendy neřeším a asi ani nesleduju. Miluju daný styl a moje dekorování je jako rukopis. Pokud má někdo doma venkovský či chalupářský styl, nikdy se mu nebude hodit dekorace alá zlato, stříbro a drahé kamení, i když to bude sebevíc v módě. Nikdy nekritizuju práci ostatních, ani fanoušků, protože vždy každý z nás dá do svého výrobku kus sebe a nikdy by mě nenapadlo veřejně hanit něčí práci. Párkrát se mi stalo, že mi na stránky píše nějaký „negativec“, který nás ani nesleduje a jen na nás narazil. Když se člověk snaží obhájit nebo vysvětlit proč takto, přijde Vám odpověď, když se veřejně prezentujete, musíte přijímat kritiku a že si každý může říkat svůj názor. Což je vlastně pravda, takže už většinou nereaguju a říkám si, že i špatná reklama je taky reklama.

Do kdy si u Vás můžeme ještě nakoupit výzdobu, dárky pro své blízké nebo jen pro radost?

Letos díky nařízení a pravidlům máme otevřeno do 19. prosince - vždy středa až pátek od 10:00 do 16:00 hod. a soboty od 10:00 do 14:00 hod.

Co pro Vás oba samotné Vánoce znamenají a jak je prožíváte? Na co se těšíte nejvíc?

Klid! Hlavně klid, pohádky a rodina pohromadě. Všeobecně milujeme návštěvy a scházení se. Přesto, že tu bydlíme dva, máme dva dvou a půlmetrové stoly a u každého 10 židlí. Jeden stůl máme v jídelně a druhý stůl je v zimní zahradě.  Takže u nás má každý člen z rodiny své místo.

Letošní rok je jiný a do našich životů přišla opravu zvláštní doba, kterou většina z nás vnímá o to silněji s blížícími se vánočními svátky. Jak to vše okolo nás prožíváte s manželem Vy?

Já musím říct, že letos to bylo náročné po všech směrech. Díky vládním nařízením jsme museli v Ateliéru Můj Domov dodržovat celou řadu pravidel, které jsme opravdu svědomitě dodržovali. Lidi, co čekali mnohdy i opravdu dlouho a v dlouhých frontách, byli úžasní a trpěliví. Za což jim patří obrovské Děkuji!

Přes Váš velký úspěch i dnešní nelehkou dobu z Vás obou vyzařuje laskavost, vřelost a klid, který dokážete předat i svým zákazníkům. Vaše jednání je ke všem lidem maximálně vstřícné a velmi slušné, což je v dnešní době takřka vzácnost. Proto si právě Vás dovolím požádat o slovo pro naše čtenáře do dnešních dnů, zamyšlení, poselství, přání???

Já jsem se vždycky řídil heslem: Nedělej to, co nechceš, aby druzí dělali tobě a nechovej se k lidem tak, jak nechceš, aby se chovali k tobě. Musím říct, že to funguje. Nebo jsem jen dítě štěstěny a mám kolem sebe jen úžasné lidi.