Dnes je sobota 20. duben, svátek má Marcela,
je Mezinárodní den svobody tisku.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Lucka Oplíštilová: Naše práce je někdy detektivka. Pejsky si beru i domů

přidáno: 27. 08. 2021

V pátek 27. srpna slavíme Mezinárodní den psů. S “nejlepšími přáteli člověka" je v každodenním kontaktu i správkyně dobříšského útulku v Lipkách Lucka Oplíštilová. V rozhovoru pro Dobříšsko aktuálně prozradila, v čem vedení městského útulku spočívá a připomíná, že případní zájemci o venčení či adopci umístěných psů jsou více než vítáni.

Správkyně dobříšského psího útulku Lucka Oplíštilová říká: „Naše práce je někdy detektivka. Pejsky si občas beru domů"

Co obnáší vaše práce pro psí útulek?

Mám dvaceti čtyř hodinovou pohotovost, jsem vlastně neustále na telefonu. Může mě kontaktovat kdokoliv, kdo nalezne ztraceného psa. Spolupracujeme s veřejností, hodně s městskou a výjimečně i se státní policií. Když mě kdokoliv kontaktuje, že našel zaběhnutého psa, seberu se a jedu na místo. Dále moje práce obnáší minimálně dvakrát denně, včetně víkendů a svátků, péči o umístěné pejsky – krmení, venčení, podávání léků a úklid.

Jak často takové telefonáty přijímáte?

Jak kdy, někdy je třeba dva týdny klid a pak přijde den, kdy jedu pro pět psů. Máme okolo osmdesáti až sto psů za rok, ale převážně jde o psy nalezené na ulici, kteří se ztratí a hned je vrátíme majitelům. Majitelé jsou například na dovolené, někdo pejsky hlídá, oni utečou a skončí u nás. Psi, kteří nám tu zůstávají měsíce či roky, jsou většinou od původních majitelů, a mají nějaký problém. Buď jsou už hodně staří nebo někoho pokousali, nesnesou se s dalším psem a podobně. Jsou to převážně velcí psi - o štěňata je většinou zájem a brzy naleznou nového páníčka.

Když do útulku přivezete nalezeného psa, vezete ho v první řadě k veterináři? Jak probíhá péče o něj?

V první řadě zjišťujeme, jestli je pejsek čipovaný. Pak ale ještě musí být zaregistrovaný, protože samotný čip nic neznamená, to je pro nás neidentifikovatelné číslo. Následně podle registrace zjistíme telefonní číslo majitele, a pokud je v registru aktuální a funkční číslo uvedené, kontaktujeme ho. Máme tady ale několik měsíců i pejska očipovaného a zaregistrovaného, jehož majitele jsme několikrát telefonicky kontaktovali, a nikdo to nebere. Někdy je to trochu detektivka.

Můžete dát takového psa k adopci jiným majitelům?

V tomto případě je to právně trošku komplikovanější, protože když je pes očipovaný a registrovaný, tak je dohledatelný. My jsme na danou adresu posílali dopis, majitele několikrát telefonicky kontaktovali, takže bychom si s největší pravděpodobností obhájili, že dáme psa k adopci. Vhodná adopce je pro psa to nejlepší, žádný z nich nechce být zavřený v kotci, ale chtějí mít svou vlastní pečující rodinu. Jinak ale když najdeme psa nezaregistrovaného, funguje ze zákona čtyřměsíční lhůta, během které se může přihlásit původní majitel. Potom už na pejska ztrácí právo.

Jaké další úkony provádíte poté, co k vám přijde nový pejsek?

Když ověříme, jestli má čip a registraci, uvedeme ho na našem Facebooku, který má v okolí poměrně velký dosah a většinou do pár hodin skrze něj majitele najdeme. Když se majitel nepřihlásí, vezmeme pejska na prohlídku k veterináři. Potom už jen čekáme, jestli se ozve majitel, a o pejska se staráme. Dvakrát denně sem chodíme psy krmit a pak sem chodí venčitelé, což jsou dobrovolníci, kteří nám ve svém volném čase pomáhají s venčením psů.

Kdo se může k venčení přihlásit?

Kdokoliv. Zájemců o venčení není nikdy dost a určitě budeme rádi, když se přihlásí další zájemci. Hodně sem chodí třeba rodiny s dětmi, které chtějí pejska, aby si vyzkoušely, co obnáší péče o zvíře. Pak dost také starší lidé či o víkendu chataři. Těm půjčujeme pejsky někdy i na celý den, můžou s nimi jet na výlet a večer je vrátit. Frekvence venčení je na daném venčiteli, ale máme několik pravidel, která musí dodržovat. Jako třeba že je nesmí pouštět z vodítka na volno. Na ty dlouhé procházky jim dáváme dlouhá vodítka stopovačky”, aby se pejsci proběhli.

Přijímáte do útulku i psy nalezené mimo Dobříš?

Bereme i psy z okolních vesnic, starostové o nás vědí a hodně s nimi spolupracujeme. Místo jim ale nemůžeme zaručit na sto procent. Záleží na momentální kapacitě útulku. V rámci snahy o maximální pomoc si někdy psy beru i domů, občas některé pomáhají umístit i moji rodiče a sestra. Jedeme v tom celá rodina (smích).

Máte doma i vlastní psy?

Tři, a všichni jsou z útulku. Dva odsud a jeden z útulku v pražské Troji.

Kolik máte momentálně v útulku psů?

Teď je jich tu deset. Respektive přímo tady devět a jednoho mám u rodičů. To je pejsek, který se nám vrátil po třech letech z adopce, protože se prý třikrát nepohodl s dalším psem. Nějak si pocuchali chlupy, ale ani netekla krev. Těžko říct, majitelé nám často něco řeknou, ale přesného důvodu se jen těžko dopídíme.

Deset psů je maximální kapacita?

Měli jsme tu nejvíc asi devatenáct pejsků, ale z nich bylo několik malinkých čivav. Kotců tady máme osm, dva mám u rodičů, některé si beru domů a často dáváme i pejsky do takzvaných dočasek, na přechodný pobyt. To znamená, že se o ně dočaskáři starají u sebe doma, ale my jim platíme veškeré výdaje spojené se stravou či veterinou.

Na rozdíl od zájemců, kteří si psy adoptují?

Ano, ti, kteří si adoptují, zaplatí pět set korun a dál už se o pejska plnohodnotně starají. Ale dost často se stává, že dočaskáři si pejska nakonec sami adoptují a zůstane u nich natrvalo.

Jak probíhá proces adopce pejska?

Když přijde zájemce, zjistíme v první řadě jeho priority - jestli chce pejska na zahradu nebo dovnitř, jestli má další zvířata, jestli má děti a podobně. Když tady pro něj máme typově vhodného pejska, několikrát se s ním setká, jde s ním na procházku… Určitě to není tak, že zaplatí a odveze si ho. Snažíme se důkladně ověřovat, jestli se pejsek k zájemci hodí a většinou záleží hlavně na samotném pejskovi, nakolik je problematický. Podle toho trvá adopční proces někdy i několik týdnů, a jindy stačí třeba jen dvě návštěvy.

Stává se, že zájemce o adopci pejska nakonec nedostane?

Stává, docela často. Nedáváme pejsky rodinám, které chtějí hračku pro děti. Podobně nedáváme ani mladé pejsky či štěňátka seniorům. Protože mladí psi potřebují hodně pohybu, jsou akční, a pro seniory jsou vhodní spíš pejsci kolem pěti až šesti let, kteří už mají ustálenou povahu. Když chce někdo psa k boudě, a on je spíš mazel, tak to taky nejde. Pejsek s majitelem se k sobě zkrátka musí hodit.

Kontrolujete i následné osudy pejsků?

Určitě ano, majitelé se nám ozývají a i my sami se k nim nárazově jezdíme podívat, jak se pejskům daří. O všech psech, kteří projdou naším útulkem, máme až do konce života přehled.

Stává se vám, že k některým emočně přilnete?

To víte, že jo, i proto mám doma tři psy z útulku (smích).

Jak funguje útulek po finanční stránce?

Město nám dává 200 000 Kč ročně, což pokryje náklady na odpad a základní provoz útulku. Další prostředky získáváme z různých akcí, veletrhů či výstav, kterých se účastníme, jako byl například nedávno na Dobříši Cacit nebo pravidelně veletrh For Pets v Praze. Hodně prostředků či krmení dostáváme i z darů od lidí a kdykoliv se můžeme obrátit i na našeho sponzora, e-shop Bezedná miska, který nám dává krmení či finanční pomoc ve chvíli, kdy tady máme psy, kteří potřebují nákladnější veterinární péči.

Budete nějak s obyvateli útulku slavit jejich mezinárodní den?

Nijak speciálně asi ne. Snažíme se každý den, aby měli všechno, co potřebují, a i něco navíc. Dostávají mňamky, pamlsky a je o ně snad co nejlépe postaráno.

autor článku: Michaela Fialová Rozšafná