Dnes je sobota 19. září, svátek má Oleg.

Rozhovory

Martin Musil: Je třeba vážit priority, kam poskytovat ve městě dost peněz

přidáno: 11. 08. 2015

Zastupitele Martina Musila zajímá politika již od mládí. Původně je profesně technikem, ovšem v současnosti pracuje jako manažer. Jakou oblast má na starosti v zastupitelstvu a jaké jsou jeho priority?

Žijete v Dobříši od dětství?

Jsem dobříšák a žiju tady rád, v Dobříši bydlím od roku 1976. Pokud mou „rodilost“ chcete kvantifikovat, aktuálně jsem někde na 75 %.

Jakou oblast máte ve funkci zastupitele na starosti a co je pro Vás nejdůležitější ve funkci zvládnout?

V předchozích dvou obdobích jsem v rámci role radního sledoval ekonomiku města jako takového i různých městských aktivit. V současnosti, v roli opozičního zastupitele, se můj zájem ubírá podobným směrem. Myslím si, že město má provádět jen takové aktivity, na které bez problémů má. Současný systém dotací na pohled poskytuje dost peněz nyní, otázkou je, co lze čekat v budoucnosti a to i s ohledem na schopnost města z dotací realizované akce dále provozovat. Proto je třeba vážit priority. Důležité jsou především aktivity a akce celoměstského charakteru, zasahující obyvatelstvo jako celek a pokrývající základní služby, pak až akce užších zájmových směrů. To je důležité hájit vždy, pokud se ozývají hlasy na podporu aktivit bez precizních analýz a také bez odpovědi na základní otázku – jde primárně o obecný zájem více občanů nebo jen určité zájmové skupiny a navíc třeba neúměrně na úkor jiné? Každá aktivita města musí být dobře ekonomicky i společensky vybalancovaná.

Co se Vám na Dobříši líbí a naopak, co si myslíte, že je potřeba v našem městě zlepšit?

Dobříš se mi prostě líbí. Jako město má logický rozměr, poskytuje vše, co člověk může potřebovat. Má řadu hezkých míst, přátelské centrum, zámek i skvělé okolí. Má tradici a má také nově přibyvší obyvatele s novými impulsy. Má i spoustu zajímavých a různorodých skupin lidí a jejich činností, také jako celek funguje dobře. Nelíbí se mi, že svůj hezký charakter občas schovává uvnitř různých aktivit a naopak veřejný prostor, tedy místo, kde se vlastně lidé nejvíc pohybují, nechává někdy na okraji zájmu. Podívejte se třeba na náměstí. Je zde řada hezkých míst a domů, na druhou stranu, ale také řada zákoutí, které by za obnovu stály, řada fasád a reklam, které moc hezky nepůsobí, řada míst, která jsou občanům spíše na obtíž. Tím prostorem všichni chodíme, ale máme z něj vždycky radost? Možná to chce vyměnit občas své oči za oči návštěvníka…

Máte nějaké své oblíbené místo v Dobříši?

Mám rád město jako celek i v jednotlivostech. Třeba v sobotu ráno mám rád prodejnu u Bedřicha, náhodně se tam potkává celá naše čtvrť. Mám rád nedělní kostel a občas po něm oběd v zámecké restauraci, také kulturní dům a jeho aktivity, někdy Velblouda, Vlašku. A samozřejmě také okolní Brdy, to je „hřiště“ jedna báseň. Po práci během dvou minut v lesích…. 

Co jste vystudoval za školu?

Gymnázium Dobříš a ČVUT, elektro.

Pracoval jste vždy v oblasti politiky nebo jste se pohyboval i jiným profesním směrem?

Politika mě zajímá od mládí. Profesně jsem ale původem technik, dnes tedy spíše manažer. Politice se věnuji na lokální úrovni.

Jak jste se dostal k politice a nelitujete někdy tohoto rozhodnutí?

Rozhodnutím se na věcech veřejných alespoň trochu podílet. Od začátku devadesátých let jsem členem ODS. Proč bych měl litovat? Politika je forma komunikace v rámci společnosti, kde žiju. Jsem rád, že po pádu komunistické diktatury tato možnost je. 

Máte děti a manželku?

Jsem už 27 let šťastně ženatý, moje manželka pracuje v Dobříši. Máme tři skvělé dospělé děti, mimochodem také absolventy Gymnázia Karla Čapka Dobříš. 

Co rád děláte ve svém volném čase?

Nedělím čas na volný a „ten druhý“. Mám rád svoji práci. Rád jsem s rodinou a přáteli, občas jsem rád i na zastupitelstvu (i když je to někdy výživné), rád jezdím na kole, cestuju, čtu… je toho moře, co se dá podnikat. 

Máte ještě nějaké své životní sny, které byste si chtěl splnit?

Ještě? Životní sny se mi vesměs plní průběžně a ty co ne, jsou asi nereálné. Ale k těm budoucím… Sním o tom, že ČR bude stabilní demokracií západního střihu, že přece jen bude komunistická strana zakázána, že v Dobříši bude pořád dobře a třeba že tu někdo otevře pravou francouzskou creperii.

Máte nějaké své životní motto?

Vlastně ani ne. Ale líbí se mi „Ora et Labora“ heslo benediktýnských mnichů.

autor článku: Kamila Paulová