Dnes je čtvrtek 28. březen, svátek má Soňa,
je Den učitelů v ČR.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Myslel jsem, že mě už nic nepřekvapí. Velký omyl, přiznává starosta Dobříše

přidáno: 16. 09. 2022

Současný starosta města Dobříše Pavel Svoboda nastoupil do funkce 1. března 2020. Nahradil tak v polovině funkčního volebního období svou tehdejší stranickou kolegyní paní Janu Vlnasouvou. Do křesla starosty tak neusedl za zrovna příznivé politické situace. V následujících dvou letech ho však čekaly i mnohem těžší úkoly než ty úřední… Jak moc se mu za tu dobu změnil život a proč se rozhodl kandidovat na post starosty znovu a pod hlavičkou jiné strany?

Současný starosta města Dobříše Ing. Pavel Svoboda nám v dnešním rozhovoru zcela otevřeně odpověděl na více či méně pracovní i soukromé dotazy…

Pane starosto, co všechno se pro Vás po nástupu do vedení města Dobříše změnilo? 

Celý dosavadní život jsem pracoval na různých pozicích jako konzultant. Myslel jsem si, že mě nic nemůže překvapit. Velký omyl…

První překvapení:

Městské budovy včetně kanceláří úřadu jsou ve velmi špatném stavu. Dlouhodobě se neinvestuje do vybavení kanceláří.

Politici při schvalování rozpočtu raději opraví pro občany kus chodníku, než aby schválili nákup nových židlí. Kontrast k modernímu open-space nemůže být větší.

Druhé překvapení:

Z předchozí práce jsem byl zvyklý na jasně definovanou rozhodovací hierarchii. V žebříčku rozhodování vždy existoval někdo, kdo měl kompetenci a zároveň se nebál rozhodnout. Ve městě to tak není.

Většina věcí se rozhoduje kolektivně, kdy starosta může bouchat do stolu jak chce, ale pro rozhodnutí musí přesvědčit ostatní. Tu členy rady, tu zastupitele, tu tajemníka a vedoucí odborů. Sice všichni deklarují zájem o dobro města, ale občas byly ty představy diametrálně rozdílné.

Třetí změna:

Dřív jsem po dobříšských ulicích chodil bezstarostně. S novou pozicí je spojené i to, že než dojdu do práce, zastavují mě lidé tu abych zajistil posekání trávy, jinde je v chodníku třeba opravit vypadlou kostku nebo nesvítí lampa. Stejně tak mi podněty chodí na Messenger či WhatsApp. OK, to k práci patří. Podobné podněty začali někteří spoluobčané říkat také mojí ženě, takže Eva se dostala do pozice neplacené asistentky. 

Vedení města jste nepřebíral za zrovna příznivé politické situace a navíc jen pár dní po nástupu do funkce přišel covid, následně válka na Ukrajině a nyní už jsou tu opět předvolební politické boje. Jak jste tak náročné období zvládal?

Na tohle sedí citát Ch. Darwina: „Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“

Každý musíme být schopni měnit za pochodu své plány, improvizovat. Program na celé čtyřleté období jsme měli definovaný v koaliční smlouvě. Na každý rok jsme se v koalici sešli a diskutovali o hlavních prioritách pro rozpočet. Do toho denní operativa s covid. Z práce jsem zvyklý si dělat „to-do“ seznam na každý den. A pak jen s překvapením sleduju, co jsem odkládal několik týdnů a někdy na realizaci nezbyl čas vůbec. Netrápím se tím, dělám co můžu. Snažím se pořád čistit hlavu sportem a hudbou, i když je pravda, že mi občas v oku praskla žilka.

Dokázal byste říct, co Vám funkce starosty vzala a co Vám naopak tato práce dala?

Ztráty záměrně nesleduju. Získal jsem větší pokoru a respekt k jiným názorům. Setkal jsem se s lidmi, které bych jinak nepotkal, a ne vždy to bylo příjemné. S odstupem to byla podnětná zkušenost. Naučil jsem se spoustu nových věcí o chodu města od pitné vody, přes územní plánování až po třídění odpadu. A pořád se mám co učit.

Jak moc ovlivní práce ve vedení města, tedy konkrétně funkce starosty rodinu a rodinný život na tak malém městě jako je to naše?

Žena i dcery mi tuhle práci rozmlouvaly. Respektují ale mé rozhodnutí a podporují mě jak mohou. I pro ně to občas znamená vystoupení z komfortní zóny. Eva naštěstí nemá Facebook. Jsem jim velmi vděčný za to, že mám tak dobré zázemí, a tedy mám kde dobíjet baterky.

Asi ale můžeme prozradit, že na jaře jste ohledně své další kandidatury hodně váhal.

Co Vás nakonec přesvědčilo o tom, abyste do komunální politiky a letošních voleb šel znovu, a navíc pod hlavičkou ODS.

Po zkušenosti s našimi vleklými spory v rámci sdružení Pro Dobříš, za které jsem kandidoval v roce 2018, jsem si uvědomil, že pokud má smysl kandidovat, je to o ostatních lidech kolem. Ani v Dobříši nelze vybudovat novu stranu ze zcela neznámých, a přitom charakterně dokonalých lidí, kteří se o politiku zajímají. Uvědomuji si, že i pro práci pro město v radě a zastupitelstvu je dobrá předchozí zkušenost. Kolegy z ODS jsem mohl sledovat zblízka čtyři roky a oceňoval jsem, že byli schopni vždy prezentovat jednotný názor a argumentačně jej podpořit. Přitom v diskusi byli schopni i couvnout a hledat kompromis, bez kterého to v politice nejde. I když celostátní politika zas tak moc s tou naší místní nesouvisí, jsem rád za současného premiéra i za to, že ČR aktivně podporuje postoj Ukrajiny.

Na co jste za dobu svého starostování opravdu pyšný?

Vzhled města se mění k lepšímu, snad je to již dostatečně vidět. Za hlavní přínos však pokládám otevřenou komunikaci radnice. Pokud někdo v Dobříši má zájem se dozvědět co se děje či co se chystá, či přijít s vlastní myšlenkou, proudí informace mnohem lépe než dřív. Na webu, na Facebooku, v otevřeném přístupu všech radních.

Kdybyste mohl jako starosta pro město udělat cokoli. Bez ohledu na peníze a vše kolem. Co by to bylo?

To je krásná otázka, která vybudila mojí fantazii na 100 %. Nejdřív mi naskočí všechny ty potřebné projekty, které městu chybí: tělocvična, cyklostezky, hasičská zbrojnice, přivaděč, … Ale to vlastně nejsou ty nejdůležitější věci a časem se k nim město jistě dostane. Pokud bych měl jedno přání, pak aby Dobříšáci přistupovali k městu skutečně jako svému. Nemyslím ten socialistický pohled co je všech, z tohoto si můžu brát. Mám na mysli, aby se Dobříšáci více zajímali o to, co se tu děje, nejen na Facebooku, když někam vyjedou bagry. S takovým zájmem souvisí i ochota slušně diskutovat a přiložit ruku k dílu.

Závěrem necháme prostor jen pro Vás... Co byste rád vzkázal občanům, svým kolegům, zastupitelům, úředníkům...

Milí kolegové z úřadu, velmi si vážím vaší práce, nemáte to vůbec lehké. Děkuji vám.

Vážení spoluobčané, děkuji vám za trpělivost, se kterou zvládáte různé uzavírky a omezení. Bez nich to ale nejde. Přeji vám vzkvétající město a šikovné lidi na radnici, kteří se o správu města budou pečlivě starat, aby se tu dobře žilo nejen nám, ale i našim dětem.

autor článku: redakce DA