Dnes je pátek 24. listopad, svátek má Kateřina,
je Mezinárodní den bez nákupů.

Rozhovory na Dobříšsku aktuálně

Velikonoční rozhovor s panem Stanislawem Górou

přidáno: 13. 04. 2017

Velikonoce – pro někoho křesťanský svátek s nadčasovým poselstvím Vzkříšení, pro druhého společensky příjemný rituál pomlázky s dobrou slivovicí na závěr a dnem volna, pro dalšího jen obtěžující veselice pro děti s nutností opustit místo bydliště a vrátit se, až pomine vajíčko-čokoládové šílenství… Jinak vnímáme svátky velikonoční z pohledu dítěte, jinak z pohledu člověka ryze materiálního a naopak.

V předvečer Velkého Pátku jsme se zeptali, čím jsou Velikonoce pro Stanislawa Góru, prezidenta Arcidiecézní charity Praha, katolického kněze úzce spjatého s naším městem Dobříš.

Stanislave, jak vlastně slaví Velikonoce kněz? Chodíš na pomlázku? :)

Na pomlázku nechodím. Jednak bych se ostýchal tlouci své sestry v Kristu, a jednak bych se bál, že přiberu :-).

Zdeni, co bys čekala od kněze? :-) Pro mně jsou samozřejmě Velikonoce nedílně spjaté s liturgií. Podle katolické tradice intenzivně prožíváme liturgii tzv. Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí, pokračuje Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, a je završen nádhernou Slavností Zmrtvýchvstání Páně. V tomto týdnu vstupujeme přímo do děje pašijí, příběhu Ježíšova utrpení, a zároveň se necháváme vyvést ze zakořeněného povědomí, že smrtí všechno končí. Říkám, necháváme vyvést, protože to, jakým způsobem nám Bůh dá znovu zakusit sílu vzkříšení, je vždycky na něm.

Vlastně si myslím, že vnímání velikonočních svátků se člověk od člověka příliš neliší. Všechny způsoby mají totiž stejného jmenovatele, a tím je naděje a radost, že smrt a zánik nemají poslední slovo.

Velký Pátek je nově státním svátkem…v čem je pro tebe poselství Velikonoc v roce 2017?

Jsem rád, že je Velký pátek státním svátkem. Připomínáme si v něm ukřižování Božího syna. Pokud ale zůstaneme pouze při tomhle sdělení, bude to pro mnoho lidí den o ničem... Zdá se, že povědomí o   křesťanství se spíše vytrácí, ale je úkolem především nás křesťanů pomoci odhalit univerzálnost poselství Velikonoc.

Připomínka smrti by mohla svádět k tomu prožívat tento den ve smutku a strnulosti. Velký pátek ale může být také dnem usebrání, nahlédnutí do vlastní hloubky, odložení alespoň na chvíli běžných masek a rolí... Ano, možná přitom prožijeme nepříjemné okamžiky, možná se otevřou citlivá místa, ale věřím, že není jiné cesty ke vnitřní svobodě.

Zahradník také nejprve prozkoumá každý kout zahrady, odhalí, kde roste plevel, kde praská zídka, osahá si půdu, zjistí, kam svítí slunce a kde je stín, a teprve pak dokáže plánovat, sázet a pečovat tak, aby vzniknul krásný a smysluplný prostor.

Velký pátek může být dnem, kdy v sobě necháme zemřít starého člověka, aby se mohl narodit nový.

Velikonoční beránek – symbol obětování se…myslíš, že by v dnešní době byli lidé třeba ochotni položit život za vlast, jak tomu bylo dříve?

Myslím, že byli. Vždyť každý den se děje mnoho malých neviditelných obětí. Kolik maminek vstává v noci ke svým dětem, kolik lidí se stará o své staré rodiče..., každý projev sounáležitostí nebo solidarity, to jsou podle mě každodenní oběti. Věřím, že když jsou lidé schopni malých obětí, jsou schopni i těch velkých. 

Zakončíme náš rozhovor zvesela…vím, že jsi příznivcem humoru..existuje nějaký vtip o Velikonocích?

Vždyť byl veselý už od začátku! :-) Ano, jsem příznivcem humoru, ale humor je přece produktem radosti. Jsem tedy především příznivcem radosti. Mým oblíbeným heslem je „carpe diem“, užívej dne, doslova „chytej den“. Život je plný radosti, a naším úkolem je každý den jí vyhledávat. Nedat si jí uniknout mezi prsty. Někdy je to dřina, ale o to víc to stojí za to. Požehnané Velikonoce přeji.

 

autor článku: Zdeňka Žádníková Volencová a Stanislav Góra