Dnes je úterý 16. říjen, svátek má Havel,
je Světový den výživy.

www.panstvi.cz/
Menubox
Restbox

S Pavlem Krejcárkem nejen o rozsáhlé revitalizaci francouzského parku

přidáno: 26. 11. 2017

Francouzský park patří mezi jednu z hlavních dominant zámku Dobříš. Nadcházející dva roky však budou jeho brány veřejnosti uzavřeny – čeká ho totiž rozsáhlá revitalizace dosud nevídaných rozměrů. Co všechny bude projekt IROP zahrnovat, prozradil ředitel zámku Dobříš Pavel Krejcárek.

Zámecká sezona 2017 je u konce. Jak byste ji zhodnotil?

Nemám zatím přesná čísla, ale vypadá to, že sezona byla úspěšnější než v minulých letech. Zvýšila se turistická návštěvnost zámku, je vidět, že lidé mají o památky zájem, a zaznamenali jsme i vyšší návštěvnost francouzského parku. Co se týče svateb, naplnili jsme náš předpoklad uspořádat mezi pěti až deseti velkým svatbami, při kterých je uzavřen celý areál zámku, a dle pozitivních zpětných vazeb svatebčanů si troufám říct, že byly úspěšné. Klasických svatebních obřadů proběhlo osmdesát až sto, což je opět naplnění předpokladů.

Nadcházející sezonu ovlivní uzavření francouzského parku, ve kterém bude probíhat dvouletá revitalizace. Co této velké akci předchází?

Je důležité zmínit, že navazujeme na projekt Krtek, který obnášel dva až tři roky intenzivní práce a týkal se výhradně rekonstrukce oranžerie. Ten byl bohužel zastaven smrtí pana Zdeňka Milera v roce 2011. Zakomponování rodiny Milerových v projektu Krtek bylo tehdy zásadní. V roce 2016 se stal podle mého zázrak, protože jsme na projekt Krtek mohli navázat díky vyhlášení 13. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) s názvem Revitalizace vybraných památek přes Evropskou unii. Další zázrak nastal tím, že byl náš objekt zařazen na seznam indikativních památek České republiky, takže se na nás při posuzování projektu pohlíželo jako na národní kulturní památku a dotaci jsme mohli získat. Projekt Krtek jsme další zhruba dvouletou kolektivní prací výrazně upravili a doplnili, revitalizace bude daleko obsáhlejší a zahrne kompletní zahradu.

Začněme oranžerií, která funguje jako technické zázemí zahradníka a zejména skleník k přezimování teplomilných rostlin. Jakou projde proměnou?

Přirovnávám to k tomu, že rekonstrukce oranžerie bude obsáhlá asi jako stavba deseti až patnácti rodinných domů. Rozsah je obrovský, od nové střechy, komínu, kanalizace, elektriky, vody, sociálních zařízení až po nové uspořádání interiéru. Dnešní skleník přepažíme, v jedné třetině zůstane zeleň a ve dvou třetinách vznikne multifunkční centrum s výstavním prostorem pro veřejnost. Ve druhé polovině oranžerie bude vybudováno nové zázemí pro kamenosochaře, kteří zde budou moci celoročně opravovat sochařskou výzdobu. Bude se také opravovat nátěr jižní prosklené stěny oranžerie a veledílem samo o sobě bude realizace nové iluzivní freskové malby s antickými motivy na severní stěně oranžerie.

Navážete na projekt Krtek? Vznikne v oranžerii prostor upomínající na tvorbu Zdeňka Milera podle původního záměru?

Určitě budeme rodinu Milerových kontaktovat a rádi bychom na někdejší spolupráci navázali, i kdyby třeba v menším rozsahu. Zatím je tato věc v jednání.

Návštěvníky oceňovaným prvkem zahrady je dodnes fungující původní zavlažovací systém z osmnáctého století. Jak výraznou projde rekonstrukcí?

Právě proto, že je tento systém původní, je už zcela dožilý. Budeme ho dělat zcela nový a nepůjde v původních trasách, protože by tato forma byla daleko náročnější. Na původní rozvody navážeme, ale systém bude úplně nový a moderní. Umožní nám zalévat jednotlivé části parku zvlášť a regulovat vodu s ohledem na akce v parku. Oproti současnému systému, kdy bereme veškerou vodu z Huťského rybníka, bychom měli nově vybudovat dva vrty, z nichž se bude voda přečerpávat do zásobních nádrží a dál do fontán v parku.

Fontán se rekonstrukce rovněž dotkne…

Rekonstruovat se bude velká fontána nejblíže zámku, která funguje z posledních sil, a také dva bazénky na druhé terase zahrady. Tyto fontány budou nově, podobně jako to už nyní funguje u fontány Napájení Heliových koní, součástí recirkulačního systému. Tím, že v nich bude voda, zahrada krásně ožije. Ve spodní části fontány jsou také chrliče, které dlouhodobě nefungovaly, a i ty se nově zprovozní. Oživení zahrady vodou představuje zásadní složku celé revitalizace.

Zasáhne rekonstrukce také do pivovarských sklepů z 18. století, kterými je z jedné třetiny zahrada podsklepena?

Ve sklepení chystáme pouze malé úpravy provětrávajícího systému a pár technických detailů.

Jiným veledílem bude ale renovace opěrných zdí francouzského parku. Budete je dělat úplně nové?

Opěrné zdi se už zcela rozpadají, přestože v tomto případě nejsou všechny původní. Některé jsou z lomového kamene, jiné byly vyrobené z cihel. Rekonstrukcí se stěny sjednotí a vesměs budou postavené od základů nové. Specifická bude rekonstrukce velké dvě stě metrů dlouhé opěrné stěny, která vede vedle kaštanové aleje od zámku k oranžerii. V jejím případě nebudeme dělat celou novou zeď, protože její základy jsou víceméně v pořádku, ale jenom metr a půl až dva od svrchního terénu. Veškeré úpravy tady proběhnou s ohledem na přilehlou kaštanovou alej a na kořenový systém stromů, který nesmí být rekonstrukcí zasažen.

V té souvislosti mě napadá, jestli se tak objemná revitalizace dotkne samotné výsadby?

U opěrných zdí budeme muset kvůli rekonstrukci vykácet část habrovo-lipových dřevin. Jinak je ale záměrem co nejméně původní dřeviny rušit, a naopak je doplňovat. O doplňování dřevin se nicméně staráme kontinuálně, průběžně doplňujeme lípy nebo habry, a v tomto směru budeme pokračovat i v projektu IROP. Mělo by dojít mimo jiné k doplnění centrálního buxusu podle jeho původní podoby z roku 1910. Záměrem majitele zámku je také udržení zahrady ve svěžím, barevném a veselém stylu. Když trochu odskočím, tak například i v přírodně-krajinářském anglickém parku bychom do budoucích let měli rádi květinovou louku.

Zahrne revitalizace parku úpravy sochařské výzdoby?

Minimálně šest velkých soch od Františka Ignáce Platzera se opravilo v uplynulých letech. Sochařskou výzdobu oranžerie budeme opravovat v rámci projektu IROP a další opravy budou následovat v následujících letech. Sochařské výzdobě se každopádně věnujeme kontinuálně, preventivně probíhají opravy, hydrofobizace a další pravidelné úpravy.

Při minulé rekonstrukci parku se také osvětlila a ozvučila fontána Napájení Heliových koní. Budete nyní nějak na ozvučení a osvětlení navazovat?

O osvětlení se určitě bavíme, jak v rámci projektu, tak i mimo něj. Rádi bychom osvětlili minimálně nově zrekonstruovanou spodní fontánu, chceme posílit také osvětlení zámku a významných prvků na nádvoří zámku, jako jsou vstupy do hotelu nebo do restaurace. Něco z toho určitě budeme realizovat v průběhu dvou let.

Kdy s rekonstrukcí začnete?

Pokud půjde vše podle plánu, práce začnou v únoru nebo v březnu. I když to zatím není vidět fyzicky, každý den se něco děje. V rámci projektu jsme po výběrovém řízení najali advokátní kancelář, přes kterou realizujeme několik výběrových řízení. Momentálně jsme před výběrovým řízením na technický dozor investora. Celou dobu funguje široký tým, který se na přípravách revitalizace podílí.

Ovlivní revitalizace francouzského parku ostatní provoz zámku?

Jsme si vědomi toho, že budeme mít příští rok menší návštěvnost, ubude zřejmě i svatebních obřadů, ale je to nutná daň za rekonstrukci parku. Expozice zámku, provozu zámecké restaurace, hotelu či muzea hraček se v každém případě revitalizace parku nijak nedotkne. Tím, že bude mimo provoz park, se budeme snažit návštěvníky o to více nalákat do zámku. Konkrétní plány na sezonu 2018 jsou zatím s otazníkem, můžu ale naznačit, že jednáme o výstavě panenek v expozici nebo o tom, že posílíme nádvoří zámku, kde by mohly být v průběhu hlavní sezony stánky nebo sokolník. S jistotou už můžu říct, že příští rok nebudeme realizovat tradiční zářijovou Svatováclavskou slavnost. Větší akci podobného typu připravíme až při slavnostním otevření francouzského parku v roce 2020.

Na kolik celý projekt IROP vyjde?

Zatím je naplánován zhruba na 98 milionů korun bez DPH s tím, že podíl Evropské unie je 85 procent a podíl vlastníka zámku 15 procent. To je pro nás samozřejmě velmi výhodné, vlastník ale musí nejprve vše zainventovat a peníze se proplatí zpětně po uzavření a schválení jednotlivých celků. Zásadní věc je také pětiletá udržitelnost, během které musíme dodržet všechny parametry, které jsme v projektu IROP nastavili. S jistotou můžu říct, že rozsah úprav, které díky dotaci zvládneme za dva roky, bychom jinak dělali minimálně dvacet let.

Dodal byste závěrem nějaké přání či poselství před nadcházející náročnou sezonou?

Chtěl bych hlavně poděkovat majitelům zámku, rodině Colloredo-Mannsfeld, za podporu a důvěru, kterou do celého realizačního týmu IROP vkládá. Děkuji všem spolupracovníkům zámku Dobříš, realizačnímu týmu IROP, Správě domů J.C-M. Praha a všem zaměstnancům firmy Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. za celoroční práci a do nového roku přeji všem hlavně zdraví a osobní spokojenost.

 

Tento rozhovor vznikl pro Jeronýmův zpravodaj, firemní časopis společnosti Colloredo-Mannsfeld.

autor článku: Michaela Rozšafná