Dnes je neděle 24. červen, svátek má Jan.

Rozhovory
Menubox
Restbox

Michal Pomahač: Když chcete muzeum veteránů a vyjde vám z toho pivovar

přidáno: 14. 12. 2017

Pivovar Kytín funguje teprve od letošního roku, ale i za tak krátkou dobu již získal renomé nejen mezi pivaři, ale i mezi širokou veřejností, která se ráda vypraví za dobrým jídlem a pitím. O něm, o dobrém pivu a o cestě ke splněnému snu jsme si povídali s majitelem pivovaru, panem Michalem Pomahačem.

Kdo přišel s nápadem udělat tady v Kytíně pivovar?

Nejspíš já, bylo to trochu z hecu, taková hospodská sázka. Jeden z našich oblíbených pivovarů tehdy změnil technologii, začal vařit jinak, a nám jednoduše jeho pivo přestalo chutnat. Tady to původně neměl být pivovar, původní projekt už i se stavebním povolením byl na muzeum historických vozidel. Tam jsme počítali s jedním stolem pro pár kamarádů veteránistů, kde se v pátek sejdeme, otevřeme si pivo a pokecáme. Možná k tomu přidat vařič, abychom si k pivu ohřáli párek. Od toho už byl kousek, aby to byla veteránská hospoda, ale k tomu bylo potřeba si říct, co v té hospodě budeme pít, když jsou ta dnešní piva taková divná. Takže přišel nápad udělat malý domácí pivovar jenom pro nás. Ale pak jsme si řekli, že je to blbost, že přijedou kamarádi a všechno nám vychlastají. Takže jsme to otočili: uděláme pivovar, a to muzeum k tomu potom přidáme, když už je v projektu. Ale po pivovaru zatím nebyly síly fyzické ani finanční, abychom ho přidali.

Jak dlouho trvala stavba?

Trvala necelé tři roky, 4. dubna 2014 jsme položili základní kámen, 25. února 2017 už jsme měli navařené pivo a otvírali jsme.

Jaké je splnit si sen?

Hrozný! Hrozný starosti. Nevěděl jsem úplně, do čeho jdeme. Třeba léto bylo šílené, víkend s extrémní návštěvností se nám občas vymkl, protože jsme na něj neměli recept, a když do toho občas zkolaboval systém s EET tak bylo veselo. Přes týden všechno fungovalo a o víkendu najednou bylo málo personálu, málo jídel. Takže na příští léto plánuje přidat k placu ještě takové rychlé občerstvení pro lidi, kteří chtějí ochutnat pivo a dát si něco rychlého. Asi bych si tedy s dnešními zkušenostmi nerozmyslel ten záměr realizovat, ale bál bych se do toho jít o hodně víc a pár věcí bych udělal jinak.

Není to tedy jen o pivovaru, ale máte zde i restauraci, s takovým provozem jste měl nějaké zkušenosti?

V roce 1985 jsem dva měsíce vedl hospodu U Dvou slunců, kde jsme trošičku vždy o pár korun navíc obrali maďarské a východoněmecké turisty (smích), ale to snad ani nechci říkat, to bylo zvláštní. Když jsem studoval na ČVUT, přihlásili jsme se s kamarádem na povinnou letní praxi jako jedni z posledních a zbylo na nás rozvážení chlebíčků dvanáct set trojkou po Praze. Jenže do nás narazilo pošťácké auto, povalilo nás na bok, a protože jsme neměli podepsané proškolení z bezpečnosti práce, tak tehdejší ředitel ho po nás chtěl podepsat dodatečně s tím, že se nám odvděčí. A na nějaké dva měsíce nám sehnal tohle převzetí hospody, protože tam zavřeli provozního za krádeže. Tam jsme dostali rychlé školení, jak se stát provozním a výčepním a bylo to.

Když máte pivovar i restauraci, ladíte nabídku i podle toho jaké pivo se hodí k jakému jídlu a příležitosti?

Taková věc je většinou vhodná jen pro velmi omezenou skupinu lidí. My jsme tu přece jen zařízeni pro standardní klientelu, která chce za víkend zkonzumovat standardní množství bůčku, řízků, guláše a podobně. Takže vaříme českou kuchyni, ale snažíme se i o zvláštní akce, takže jsme měli zabíjačkové hody, zvěřinové hody nebo svatomartinské husy. Všechny akce jsou publikovány na stránkách www.pivovarkytin.cz. Aktuálně máme akci pro všechny osvícené manželky, nabízíme jim pro jejich muže krásné vánoční dárková balení piv ve skle a tvrdém kartonu.

Je možné u vás pořádat i jiné akce? Například firemní nebo svatby?

Samozřejmě, dělali jsme už sedm svateb a máme objednávky na další, protože u nás je to výhodné v tom, že chlapi mají třicetiprocentní slevu na rozvodovou hostinu. Při padesáti procentní rozvodovosti máme jistotu, že polovina hostů se k nám zase vrátí. Jinak svatby děláme na přání, měli jsme třeba i vegetariánskou. Pak samozřejmě děláme firemní akce s prohlídkou pivovaru a povídáním o pivu.

 

Tip: Kdy se po pivu netloustne?

Pokud si dáte třetinku piva před spaním a dvě hodiny předtím nebudete jíst, nemůžete ztloustnout. Neznamená to, že si dáte osm piv, tlačenku s cibulí a škvarkovou pomazánku - tak to nefunguje. Proč to tak je? Pivo je systém založený na biologických procesech, obsahuje enzymy a hořčiny, a proto rozhodně nepřiberete. 

 

Co říkáte na pivní festivaly, účastníte se jich?

Byli jsme v Řevnicích, což byl vůbec náš první navštívený festival, měli jsme půjčený takový divný stánek, jako personál u něj byl můj syn, absolvent právnické fakulty, k ruce měl brigádníka - učně třetího ročníku, takže to stálo za to. Ale vyhráli jsme s naší desítkou mezi padesáti sedmi pivy první cenu, dokonce jsme měli šest krát víc bodů než druhý umístěný. Takže to vyhrálo hlavně pivo, protože ta naše obsluha mu moc nepomohla. A pak jsme byli v Mníšku na festivalu, tam jsem tomu moc nerozuměl, ale naše jedenáctka získala druhé místo v polotmavých pivech.

Pivo máte rád, předpokládám, ale jaké máte nejradši?

Nejradši mám takové pivo, které leží co nejdéle na tanku, protože je chuťově nejkulatější.  U nás leží desítka nejméně 24 dnů a dvanáctka leží déle. Já piva střídám, abych ochutnal vše. V poslední době jsem si oblíbil svrchně kvašenou IPU 15, je to exkluzivní pivo našeho sládka a lidé ho velmi vyhledávají.

Jak se pozná dobré pivo? Že je pivo jen lehce kalné a pěna vydrží dvě minuty?

Nejenom! Dobré pivo je každé pivo, které nemá chutě, které nemá mít. To znamená dobře udělané technologicky, dobře ošetřené, ale to nesouvisí s tím, jak to pivo lidem chutná. To je druhá otázka.

Jaká je vaše zkušenost? Co lidem nejvíc chutná tady v Kytíně?

Nejvíc desítka, pak překvapivě jedenáctku polotmavou hodně pijí dámy, dvanáctka je hodně oblíbená a dvanáctka tmavá chutná lidem, kteří ochutnají a naučí se na ní chodit. Z druhé strany hodně lidí tmavou dvanáctku ani neochutná, protože předpokládá, že je sladká, což je fenomén tmavých dvanáctek, jsou to sladší piva. A u nás, když ji ochutná, zjistí, že není sladká, a jdou do ní. Poslední dobou si lidé často pochutnávají na svrchně kvašeném pivu IPA.

Liší se spotřeba jednotlivých druhů piv podle ročního období?

Tak my, protože jsme začali v únoru, jsme trochu ve vleku hostů. Nevím, jak vypadá zimní sezóna pivovarů, zeptejte se za pět let.

Jak se díváte na piva s ovocnými příchutěmi, rybízová piva, citrus a podobně?

Pokud vyjádřím jen svůj osobní názor, pak já osobně to bytostně nesnáším. Za tu nešťastnou kombinaci chutí se dá schovat jakýkoliv neúspěch.

Dobré pivo dělá dobrý sládek. Jak jste přišel vy ke svému sládkovi?

Vzala si ho moje sestra, je to můj švagr. Potom je tu ještě šéfsládek, pan Martin Hrubeš, který nás pivo naučil vařit a připravil receptury. Tady je důležité, že ti lidé se setkali a sedli si, protože nechcete, abyste tu měla člověka, který vám zavede pivovar někam, kam nechcete.

 


Michal Pomahač o sobě:

Nejdřív jsem se vyučil mechanikem a seřizovačem obráběcích strojů. Potom dělnická třída zjistila, že potřebuje dostat „dělníky“ na vysokou školu, takže jsem vystudoval ČVUT, takový pětiletý zvláštní obor Tekutinové mechanismy – hodně matematiky a fyziky jako libůstka. Po vojně jsem se vrátil do továrny a dělal jsem konstruktéra leteckých přístrojů, ale brzy jsem šel samostatně podnikat.  Pak jsem chvíli studoval ve Švýcarsku a poté přednášel ekonomii a marketing, pracoval jsem pro francouzskou firmu vyrábějící vlaky TGV, měli jsme poradenskou firmu a mimo jiné jsme pro anglické investory vyrábějící dveře sháněli strategické partnery, ale když to nevyšlo, začali jsme je prodávat sami. Když byla ta firma koupena kanadským koncernem, začali jsme dveře i vyrábět: Dveře CAG. 

autor článku: Zdeňka Žádníková Volencová