Dnes je sobota 31. říjen, svátek má Štěpánka,
je Světový den spoření.

Rozhovory

Kapela Blaženka a další dobročinný koncert v Krmelci Vlaška, o co jde?

přidáno: 07. 08. 2020

Už tuto neděli 9. srpna od 17:00 hod. odehraje kapela Blaženka jeden z dalších speciálních koncertů na podporu dobříšských varhan. Tato letní benefiční akce se opět odehraje v příjemné dobříšské restauraci Krmelec Vlaška.

Další koncert na podporu sbírky pro dobříšské varhany do kostela v Dobříši bude opět originální a návštěvníci se mohou těšit na alternativní styl a keltský rock. 

Podrobnosti o sbírce a benefičních akcích naleznete na stránkách Sdružení pro obnovu varhan v kostele Nejsv. Trojice v Dobříši. Existuje několik variant, jak tíživou situaci ohledně našich varhan řešit a sdružení má plán, díky kterému organizuje už několikaletou sbírku a postupně se přibližuje svému cíli.

Pro dobříšské varhany tentokrát zahraje kapela Blaženka, která ja často nazývána také "žižkovskou legendou". Znáte ji? V rozhovoru s kytariskou Petrem Smutným si o nich můžete udělat obrázek hned a třeba i přijmout pozvání a už v neděli si je příjít poslechnout. 

Jak jste se o sbírce dozvěděli?

Náš bývalý klávesista, autor nejméně poloviny našich písní a náš dlouholetý kamarád, Slávek Vtípil, na Dobřiši s rodinou bydlí a v kostele na varhany hraje. Protože je Blaženka jeho srdeční záležitost a daří se jí stále přitahovat posluchače, požádal nás o koncert. Rádi jsme přijali. Ujišťuji, že hrajeme zcela bez honoráře, zvukaře a techniku si zajišťuje kapela na svůj účet a ještě do sbírky na místě přispějeme. Dále budou, doufáme, penízky z dobrovolného vstupného a dražby našich CD během koncertu. Mohu-li čtenáře poprosit, přijďte si nás poslechnout a podpořit dobrou věc.

Můžete kapelu představit a vysvětlit celkem neobvyklé jméno pro rockovou skupinu?

Blaženka je pražská kapela, vznikla v roce 1989 a první koncert odehrála o rok později v Praze na Slunečnici. Někdy o nás píší nadneseně jako o žižkovské legendě, to proto, že v době vzniku kapely bydlela většina členů na Žižkově. My bychom se sami sebe legendou nazvat neodvážili, i když těch 31 let existence, byť s pár přestávkami, je úctyhodná doba. Těší nás, že máme stále posluchače a že na nás chodí tři generace fanoušků. Název kapely pochází ze jména našeho tehdejšího domovského rockového klubu „Blaženka a Julek“ v Praze v podloubí na Staromáku. Tam Blaženka těsně po sametové revoluci pravidelně hrávala, později také v žižkovském klubu Alterna Komotovka. Pamětníci si možná povzdechnou a jistě rádi na tato místa rádi vzpomínají. Stejně tak na tu neopakovatelnou atmosféru, kdy jste mohli hrát, co jste chtěli a nemuseli skládat tzv. přehrávky před bolševiskou komisí a cenzurou.

Živí vás hudba? Kde a jak často koncertujete?

Jsme amatérská kapela, všichni máme svá civilní zaměstnání a živnosti. To nás dělá nezávislými na hudebních módních trendech. Můžeme si hrát, co nás baví. Jedinou motivací je zájem posluchačů. Vidět na koncertě lidi, které to baví a zpívají a recitují si texty s námi. Hrajeme tak dvacet koncertů do roka, převážně v Praze, ale je o nás zájem i mimo hlavní město. Jen naše časové možnosti jsou omezené a také při příliš častém hraní přijde o to méně lidí. Pravidelně hráváme v Malostranské besedě, U Vystřelenýho oka a také na multižánrovém festivalu BroňFest, který pořádá náš frontman zpěvák Broněk Přibyla v přírodním amfiteátru v Mníšku pod Brdy, kde s rodinou bydlí. Letos bude v sobotu 22. srpna 2020, podrobnosti najdete na stránkách festivalu www.bronfest.cz. Je to nádherné místo, hraje tam řada zajímavých kapel a je tam krásná atmosféra.

Zmínil jste texty. O čem jsou a jaký hudební styl hrajete?

Drtivou většinu textů napsal náš bývalý basák, kamarád a zakládající člen kapely Jinřich Bělehrádek. Jsou o životě, ale mají velkou dávku nadsázky a vtipu. Taková undergroundová poezie. Fungují už tolik let. Jinřich bohužel tragicky zemřel v roce 2002, ale zanechal nám celou sbírku jeho básní a textů s povolením používat je dle libosti. Takže na ně můžeme skládat nové pecky. Náš hudební styl lze popsat jako alternativu, případně keltský rock. Máme houslistu, Martina Žďánského, který společně s mojí kytarou hraje převážně v tomto stylu. Vyrůstali jsme všichni na Prokopovi, Mišíkovi, Pospíšilovi a jim podobných, a k nim máme naší hudbou asi nejblíže. Přijďte poslechnout. Je to inteligentní, přitom snadno stravitelná příjemná muzika, hraná od srdce. Žádný současný mainstream, ale ani žádný úlet.

Kdo skládá hudbu a jak děláte aranže?

Starší věci jak jsem zmínil složil bývalý klávesista Slávek Vtípil, novější náš současný klávesista Aleš Řezáč. Některé věci přinese nahrané jako demo už celkem zaranžované, ale někdy jen motiv a my se prostě přidáme a aranžujeme krok za krokem. Kromě zmíněných členů hraje na basovou kytaru Ondra Parpel a na bicí Míra Pekař zvaný „Pekos“.

Zasáhla vás karanténa?

Ano a v té nejhorší možné době. Měli jsme naplánované malé turné po klubech a festivalech na oslavu 30 let existence kapely, ale stihli jsme odehrát jen první koncert v Malostranské besedě a pak přišel zákaz hraní kvůli koronaviru. Ale nelenili jsme a udělali alespoň střihový klip jako reakci na všechny ty zákazy. Roušky jsme samozřejmě nosili a podporovali, ale snahu zneužít situace současnou vládou ne. Klip se jmenuje „Až ministr štěstí dovolí“. Text, který je nanejvýš aktuální napsal Jindřich ještě za vlády komunistů. To že teď přesně sedí na to, co se děje, stojí za zamyšlení.

Co plánujete do budoucna?

Hrát pro potěšení posluchačů a tím i naše. Koncem roku chceme natočit naše třetí CD, vyjde koncem roku. Můžete nás sledovat na www.blazenka.cz, kde jsou i odkazy na naše sociální sítě. Pokud vás Blaženka, která je v nejlepších letech a stále ve formě, zaujme, přijďte na koncert a přepošlete odkaz známým.

autor článku: redakce DA