Dnes je sobota 25. listopad, svátek má Kateřina,
je Mezinárodní den bez nákupů.

Rozhovory na Dobříšsku aktuálně

František Brnušák: Hrajeme pro zábavu a snažíme se hrát i pro zábavu diváků

přidáno: 29. 03. 2016

Divadlo Za vodou je autorské divadlo z Čenkova, čítající něco kolem dvaceti aktivních členů. Přinášíme vám rozhovor s prezidentem divadla Za vodou Františkem Brnušákem.

Členové divadelního sboru sami o sobě píšou: Divadlo Za vodou nemá přehnané umělecké ambice, hrajeme pro zábavu a snažíme se hrát i pro zábavu diváků. Snad jediné diváky, které nedokážeme plošně oslovit, jsou ti nejmladší. Ne že bychom nechtěli, ale prostě to neumíme. V našich hrách se nesnažíme nastavovat zrcadlo lidstvu, Evropské unii nebo České republice. V našich hrách se dějí normální věci normálním lidem, a přesto nebo právě proto, v nich spatřujeme humor. Prostě si myslíme, že život je jedna velká sranda, i když občas může být lehce natrpklá.

Naše divadlo charakterizuje náš znak, kde klasickou divadelní dvojici tragédii a komedii nahrazuje tandem divizny a komedie. Diviznu charakterizuje známé přísloví Laik žasne a odborník se diví a komedie ztělesňuje prostě to, co děláme.

Co připravujete na letošní ročník Dobříšského divadelního festivalu?

Nastudovali jsme neskutečnou historickou hru, inspirovanou skutečnými událostmi v neskutečném hereckém obsazen. Myslím, že na takovouto hru divadelní prkna už čekala řadu let.

Takže se nejedná o zavedenou klasiku třeba v novém kabátě?

Ne, je to naše zcela původní hra nastavující zrcadlo společnosti.

Vy jste autorem scénáře?

Ale ne. Každý náš člen má svou funkci a já jsem jen manažerem celého toho cirkusu. Scénář k této hře opět napsala naše dlouholetá scénáristka Lída Boudová. Je asi jediná v našem sboru, která skutečně něco umí. My ostatní to jen hrajeme.

Povedlo se Vám sehnat nějaké šílence, kteří by v tomto byli ochotní hrát?

Ano, pár talentovaných lidí se mi podařilo utáhnout na vdolky, ale ve výsledku sem tam někdo přijde na zkoušku. Jak přicházejí, tak zas odcházejí. Na každou roli máme několik herců, ale text neumí nikdo.

Doufám, že Vaše nová hra netrvá moc dlouho? Je tam vůbec něco, co by diváka udrželo do konce, kromě toho, že by usnul?

Naše hry jsou naštěstí velmi krátké a občas se v nich ztratí dějová linka, takže jestli dokáže někdo Zářivou hvězdu sledovat až do konce, je ve hvězdách. Ani netušíme, bude-li se divák smát, nebo plakat.
Jedno je však jisté, moc se těšíme na tuto kulturní událost roku a uděláme vše proto, aby náš divák odcházel se silným zážitkem. Doufám, že budu moci říci: „Naši dobříšští nám rozumějí.“

Chtěl byste na závěr něco vzkázat našim čtenářům a případným divákům?

Budeme rádi za každého diváka, který dá přednost živému neopakovatelnému zážitku před sterilní a stále opakující se televizní produkcí. A je jedno, jestli přijde na nás, nebo na jakékoliv jiné divadlo, protože divadlo, to je živý organizmus, který se stále mění, zvláště u nás, protože nikdo z nás si není schopen zapamatovat scénář.

autor článku: Jaroslav Bouda