Dnes je čtvrtek 23. listopad, svátek má Klement.

Náš region

Dnešní generace kluků má stále velkou touhu po dobrodružství

přidáno: 15. 12. 2015

Tábornický oddíl Zlatý list vznikl již v roce 1991. Je určen pro všechny kluky, kteří chtějí poznávat nové věci, získávat zkušenosti a najít si nové kamarády.

Zlatý list vznikl jako náhrada v té době zanikajícího skautského chlapeckého oddílu Aglaia. Dá se říci, že odštěpením jedné ze skautských družin s novým vedoucím a zakladatelem Láďou Svobodou. Od roku 2004 je členem České tábornické unie (ČTU) – jedné z největších celorepublikových organizací pracujících s dětmi. ČTU je i zakládajícím členem České rady dětí a mládeže.

Přinášíme vám rozhovor s dlouholetým, dnes již bývalým vedoucím oddílu panem Mirkem Sochorem:

Kdo navštěvuje Zlatý list?

Zlatý list je tábornický oddíl a je určen pro kluky od druhé třídy do ukončení školní docházky. I poté však kluci, kteří projdou oddílem, zůstávají a pomáhají s vedením a přípravou akcí. V začátku nesl oddíl přízvisko trampský, tábornictví ale lépe vystihuje naši činnost.

Je oddíl nějak rozdělený do skupin?

Celý oddíl se skládá ze čtyř družin – tří chlapeckých s názvy Rohani, Dragoni a Eridan, a jednédo kterých jsou kluci rozděleni dle věku. Družiny se schází každý týden v naší klubovně a celý oddíl pak jednou měsíčně na oddílové schůzce.

Jaké program oddíl nabízí?

Program bych rozdělil na dvě části.

Pro naše členy připravujeme kromě schůzek v klubovně každý měsíc výpravu za poznáním a zkušenostmi v přírodě na jaře i na podzim spojené s nocováním pod hvězdnou oblohou, v zimě potom jednodenní výlety do okolí či výpravy do zapůjčených základen a chat v lesích. Vyvrcholením celoroční oddílové činnosti je 14-denní stanový tábor, který stavíme každoročně na zelené louce.

Nejen pro oddílové děti je určena listopadová městská hra Vezah (Velmi zábavná hra), která má vždy něco společného s historií města Dobříš. V prosinci přivážíme vlakem a poté roznášíme starým a nemocným lidem Betlémské světlo. Zúčastňujeme se také akcí organizovaných radnicí našeho města (Májové slavnosti, Pojďme tvořit na hřiště, Den Země), kde vždy připravujeme zajímavý program nejen pro děti či pomáháme přírodě sběrem odpadků.

Naše klubovna je veřejnosti otevřena v rámci Klubu deskových her. Klub je otevřen všem, kteří chtějí procvičit logické, taktické či strategické myšlení nebo jen zahnat dlouhou chvíli. Zahrát si mohou všichni bez ohledu na věk a to, zda jsou členy našeho oddílu. K dispozici je nyní již skoro stopadesát deskových či karetních her. Dvakrát ročně organizuje klub turnaj pro veřejnost s hodnotnými cenami pro vítěze.

Podniká oddíl nějaké speciální výlety nebo akce?

Část akcí je speciálních, v jistém časovém horizontu se opakujících. Například kuchařská soutěž o nejlépe uvařené jídlo, kdy kluci dlouho dopředu plánují, co uvaří vedoucím jako hodnotící komisi, tato soutěž má velkou tradici. Každý rok v červnu chodíme podél nějaké řeky. Nyní pomalu dokončujeme pochod podél řeky Sázavy do Prahy. Kde jeden rok skončíme, tam druhý rok začneme. Na podzim je zase oblíbenou výpravou vaření kuřat v zemi jen na horkých kamenech. Se staršími hochy ve věku 13+ uskutečňujeme přechody hor nejen v tuzemsku, sjezdy řek či další zážitkové akce, kdy si i oni mnohokráte sáhnou na dno svých sil.

Kde se společně scházíte?

Již deset máme klubovnu v suterénu objektu, kterému se na Dobříši říká Papežanka. Je umístěna uprostřed města ale přitom v klidu a přírodě u rybníka Papež. Jsme za ni městu Dobříš, od kterého ji máme pronajatou, velmi vděční. Blízko naší klubovny mají svou základnu pro činnost i skautky a světlušky z místních oddílů, s kterými úzce spolupracujeme na mnoha akcích.

Jaké má cíle činnost Zlatý list?

Nejde nám o soustavný trénink a rozvoj jedné či jedinečné dětské schopnosti vedoucí k získávání ocenění v různých soutěžích. Naše snaha je vést děti k dobru a lásce k druhým a vštípit jim základní zásady pro správný a hodnotný život, naučit je žít v souladu s přírodou a v ní. Výchova k zodpovědnosti, kdy se již od dvanácti let kluci zapojují do dění a příprav různých akcí, je dle mne strašně důležitá věc, která se hodí v soukromém i pracovním životě nastupující generace. Jako vedlejší produkt naší činnosti bych uvedl neméně důležité nalezení kamarádů, nebojím se říct že na celý život.

Co je pro vás jako celek Zlatý list nejdůležitější?

Když o tom přemýšlím pak asi to kamarádské společenství. Mladší a starší kluci, každý s nějakými přednostmi, chybami, zkušenostmi, schopnostmi, sympatiemi k druhým. Taková velká příležitost a hra, chcete-li příprava na reálný život v dospělosti.

Jaké místo má v programu vašeho oddílu rytířství?

Každý nováček si po příchodu do oddílu po složení Nováčkovské zkoušky namaluje svůj jedinečný štít, který používá při mnoha hrách a oddílových slavnostech. Je vytvořen dle heraldických pravidel. Tak jako skauti mají svůj zákon, dle kterého se řídí, máme my Rytířské sedmero. Po absolvování Nováčkovské zkoušky bývá člen pasován mečem na rytíře Zlatého listu a začíná plnit Královskou akademii. To je soubor zkoušek, dovedností a znalostí, který provází naše členy po většinu jejich času stráveného v oddíle. Podle počtu bodů za splněné zkoušky stoupá jeho hodnost i váženost v oddílové hierarchii od pážete přes panoše, rytíře, baroneta, barona, hráběte až ke knížeti. Letos na podzim se díky změnám ve vedení oddílu uskutečnila teprve podruhé v jeho historii Slavnost královské korunovace. Ano opravdu, vždyť našemu zlatolistému království musí vládnout král.

Myslíte, že nabízený program oslovuje současnou generaci kluků?

Myslím, že dnešní kluci mají stejnou touhu po zážitcích a dobrodružstvích jako my. Mají jen mnohem širší nabídku vyžití. Záleží i na tom, zda si je chtějí zažít jen jednodušeji virtuálně v počítačové hře či zda jsou schopni a ochotni zažít něco na vlastní kůži. Překonat výzvy, které jsou před ně kladeny. Rovněž je vidět rozdíl mezi kluky, kteří mají většinu volného času mezi pondělím a nedělí vyplněnou zájmovými kroužky a kluky, kteří mají možnost zařídit si část volného času dle sebe. Ti druzí jsou jaksi samostatnější, s větší schopností improvizace a zajímavějšími nápady.

Kdo všechno se podílí na vytváření programu Zlatého listu?

Osm lidí je nyní členy oddílové rady, schází se na měsíčních poradách a řeší chod, přípravy i následující akce oddílu. Dále pak naši členové v různých stupních odpovědnosti již od dvanácti let věku. Nesmím zapomenout ani na rodiče, kteří je-li potřeba, vždy rádi pomohou - například se stavbou či bouráním tábora.

Jakou funkci máte konkrétně Vy, pane Sochore?

Jsem odcházejícím vedoucím tohoto oddílu. V současné době ukončujeme postupné předávání věcí, za které jsem byl v oddíle zodpovědný. Již se ale těším do oddílového důchodu, kdy rád s kluky jednou za čas vyrazím na výpravu jako pomocník, nikoliv člověk zodpovědný za celý oddíl.

Jak jste se dostal ke Zlatému listu, jak dlouho s ním spolupracujete a co je pro vás nejdůležitější?

Od roku 1990 do roku 1991 jsem byl součástí dobříšského skautského oddílu. Po jeho rozpadu jsme s kamarády z družiny četli foglarovky a inspirovali jsme se činností neregistrovaných klubů Mladého Hlasatele. Byli jsme tři, časem čtyři. Schůzky a výpravy do přírody byly to, čím jsme žili. Stejně jako čest, právo a spravedlnost. V roce 1994 mě pozvali bývalí kamarádi ze skauta do Zlatého listu. Bylo mi šestnáct a už jsem v něm zůstal. Od podzimu 1998 jsem převzal vedení oddílu a vedl ho až do podzimu letošního roku.

Co chystáte do budoucnosti?

V současnosti si budou muset moji nástupci zažít a utřídit vše nové, co jsem dosud dělal já. Vím, že už nyní mají spoustu plánů do budoucna. Nyní například řeší vzhled nových internetových stránek či plánují společně se skautkami zdravotní kurz.

Proč jste vedení předal mladší generaci?

Naše činnost je založena na kamarádském vztahu. Dlouhodobě jsem říkal, že nechci být vedoucím svých vlastních dětí. Vědom si všeho negativního, co by to mohlo způsobit, jsem s radostí v srdci předal vedení oddílu klukům, kteří v něm vyrostli.

Je někdo, komu byste chtěl poděkovat?

Poděkovat bych chtěl mé rodině za pochopení, bez kterého bych zejména v posledních letech nebyl schopen realizovat. Všem, kdo pomohli s hlídáním mých vlastních dětí, abych se mohl věnovat těm oddílovým. Kamarádům a známým za podporu. Současným i bývalým členům oddílu za to, že jsme se mohli vzájemně obohacovat a stávat se kamarády v ryzím slova smyslu. Rodičům za oboustranně otevřenou komunikaci a zpětnou vazbu. Představitelům města za pravidelnou finanční podporu naší činnosti, vstřícnost, otevřené dveře a pomoc s řešením problémů.

autor článku: Kamila Paulová