Dnes je pátek 29. březen, svátek má Taťána.

dobrisskoaktualne.cz/nas-region/kulturni-zpravy

Krásy obcí Dobříšska: ALEJÍ DO NEČÍNA ZE ŽULY

přidáno: 03. 07. 2022

Pokud do Nečína zamíříte od Skalice, užívejte doprovod více než tří stovek stromů, které tvoří alej jírovců maďalů. Alej je pro svou výjimečnost chráněná. Kořeny stromů pamatují příběhy staré více než 150 let a koruny vzrostlých majestátů vás přivedou k prvnímu domu v Nečíně.

Památná alej neunikla ani pozornosti známé dobříšské autorce knih o památných stromech a alejích paní Marii Hruškové. Její publikace se staly podkladem televizního seriálu Paměť stromů a v úvodu knihy „Aleje, krása ohroženého světa“, kde je zmíněný i význam nečínské aleje, píše: Ještě v naší zemi aleje máme. Jsou výrazným přínosem stromů k formování krajiny, spoluvytvářejí ji, chrání, když se staví větru do cesty, aby zabránily půdní erozi. Zvířata v nich nacházejí úkryt, pocestní stín i jistotu směru. Pojďme se tedy společně zadívat do řad stromů, pokusit se porozumět větvím zaklenutým nad cestou, vnímat tvary kmenů, z nichž mnohé překonávají čas, připomenout si historii. Zavzpomínat na cesty i návraty – naše, také mnohých před námi. 

Obraz aleje dnes najdeme také na velkém obraze v obřadní síni obecního úřadu.

A CO LIDÉ Z NEČÍNA A OKOLÍ?

„Nečín býval dříve plný převážně obyčejných, chudých kameníků. Lidé tu jen dřeli, za práci měli málo peněz, udřeli se a umřeli. Žulové podloží již dlouhé roky určuje osudy lidí v naší obci a dodnes nás těžba této vyvřelé horniny ovlivňuje,“ říká stávající starosta obce Nečín pan Josef Kaiser. V nejstarší dochované pamětní knize „osady Nečiň“ se píše také o pověsti Božích muk, starostech i slavnostech, které provázely životy předků místních. Píše se o slavnostech stromkových ve staré škole, svěcení školy, jejíž počátky jsou v roce 1887.

Škola je dnes moderně vybavená, děti mohou pracovat na interaktivních tabulích, mají výborně vybavené učebny pro chemii, přírodní vědy a pro výuku na počítačích, škola má také hojně využívanou rekonstruovanou tělocvičnu. Ale zpět do historie, popsáno jest v pamětní knize, jak se slavily Vánoce, Velikonoce, křtiny, ale i jak se pohřbívalo.

Pamětní kniha také vypráví o „Vynikajících osobách“ žijících na začátku minulého století v obci. Takových osobností jest zde málo. Mohu pouze říci, že do roku 1907 působil zde na obecné škole jako řídící učitel Vilém Eška, který byl pro žáky velmi obětavý. O rozvoj obce se zasloužili také občané František Tesárek rolník z čp. 1 a Jan Kocourek z čp. 2, kteří byli dlouholetými starosty obce a jejichž přičiněním se zde založil hasičský sbor,dodává současný starosta obce. 

FOTO: z Pamětní knihy obce Nečíň

CO JSTE HASIČI, CO JSTE DĚLALI?

Lokální bohatství všech živností a profesních zásluh tento článek neobsáhne, ale statečné skutky a historii zdejších hasičů minout nelze. Historie hasičské služby a tradice organizace dobrovolných hasičů má v Nečíně hluboké kořeny, zachraňují lidské životy, majetky, pomáhající při živelních a dalších pohromách pro lidi ve svém blízkém i širokém okolí. Výrazně také ovlivňují pospolitost zdejších kulturních akcí. SHD Nečín pořádá a účastní se hasičských soutěží pro děti, dorost i dospělé, organizuje oslavy.

FOTO: z archivu SDH Nečín - Sbor dobrovolných hasičů Nečín v roce 1933

Letos navíc velmi potěšili své členy, nečínské i hosty z okolních obcí oslavou výročí 130 let od založení, které se ujali se ctí. SHD Nečín vznikl 27. března 1892 za účasti 55 členů, rychle se zformoval výcvik a hasiči už v prosinci téhož roku uhasili požár v domě. Po první světové válce, byl pak založen první ženský sbor. Kromě hasičské práce pořádali hasiči i tehdy kulturní akce, například nečínskou pouť s taneční zábavou nebo hráli také divadlo. Ti hasiči, ti tedy v Nečíně umí žít! Tak ohni zmar a SHD Nečín dvakrát zdar!

FOTO: z archivu SDH Nečín - oslava 130 let v roce 2022

NEČÍN NEMĚL JEN KAMENÍKY

Z pamětní knihy: V roce 1935 byli v obci tři obchodníci se smíšeným zbožím, dva hostince, jedna trafika, jeden hokynář, jeden prodej piva v láhvích, dva kováři, jeden kolař, dva obuvníci, jeden krejčí, jeden truhlář, sedm rolníků, domkáři, chalupáři, několik tesařů, dělníci zemědělských a dále ti dělníci v kamenictví. Též se zde zaměstnávali lidé domáckým průmyslem, a to šitím rukavic.

FOTO: z Pamětní knihy obce Nečíň

„Mohu doplnit, že řemeslo kovářské, je v naší obci dochováno jednou rodinou dodnes. Je to možná už pátá generace, díky které má kovářství v naší obci trvalou tradici,“ říká starosta obce. Toliko z pamětní knihy osady Nečiň, ve které lze bádat ve Státním okresním archívu v Příbrami. Dnešní seznam pestrosti zaměstnání obyvatel Nečína a jeho osad by byl zajímavý výzkum, ale zjednodušeně lze poukázat na jedno ze „zaměstnání“, které zde v Nečíni vábí vůní. Labužnické milovníky masných výrobků přitahuje vůně přípravy uzeného masa a o jeho výborné kvalitě si vypráví lidé ve vzácné shodě, jako o vůni, které nelze odolat a nutné jest zakoupit čerstvou porci uzeného v místním řeznictví. Vyhlášené jsou i kozí a kravské sýry, které na hranici Nečína a vesnice Háje vyrábí na farmě parta šikovných chlapíků. Anebo lze na místě jen s dětmi užít pohled na svahy za farmou, kde rozpustile poskakuje stádo koz. Letos na jaře jsme na svahu mohli viděli radostné nové přírůstky kozího stáda, legračně tam skotačily desítky kůzlat a je to pohled vskutku líbezný.

FOTO: Farma Háje Hříměždice

ROMANTICKÉ LOMY OKOLO NEČÍNA

Obec Nečín ve středním Povltaví je známý jako kraj kamene a již od 18. století se zde těží velmi kvalitní, nejvíce šedobílá Nečínská žula. Z Nečína tak putuje kámen i do zahraničí, do Prahy a dalších měst a obcí, kde je oblíbeným dekorativním a stavebním materiálem. „Na Dobříši je například z Nečínské žuly mozaika v okolí dobříšského zámku a před kostelem Nejsvětější Trojice,“ popisuje význam využití kamene Daniel Šťastný, zástupce jednatele společnosti Herlin, která žulu v Nečíně těží.

Pokud se potkáte s místními, historiky, kronikáři, kteří v Nečíně a okolí znají snad každý kámen, všichni se shodují, že Nečín je místo malebné a opuštěné zatopené lomy lákají k romantickým i rekreačním výletům. Kamenité štípané břehy lomů postupně obejmula zeleň a do některých se nastěhovali i vzácní obojživelníci. Romantika zdejších lomů vábí také filmaře a pohádková zákoutí využili například pro natáčení pohádky Nesmrtelná teta. Koná se zde pravidelně i jazzový festival. Nachází se zde lom Špic s lekníny, Jiraska nebo největší z nečínských lomů – Vančátka a další. Koupání, turistika, přespávání pod stanem nebo i pod širákem a další aktivity jsou zde možné jen při zvýšené opatrnosti, na vlastní nebezpečí a s ohledem na udržování pořádku. Nutné je také dodržování častých zákazů rozdělávání ohně, na což upozorňuje širokou veřejnost zvláště teď o prázdninách také sám starosta obce.

BRONZOVÝ POKLAD

„První zmínka o Nečíně je až z roku 1570, kdy se v jedné zprávě pro dobříšské panství objevuje „nová víska Nečíně“. Její jméno je zřejmě odvozeno od majitele louky či pozemku, kde vyrostly první chalupy. Zprávy o okolních vesnicích a osadách jsou ještě pozdějšího data. Sousední Skalice nedávno slavila 400 let vzniku a Žebrák 350 let. Nečínské lesy ale liduprázdné nebyly. Svědčí o tom archeologické nálezy z doby bronzové. Nejznámější je objev bronzových jehlic v lomu pod Besídkou, nyní uložený v Národním muzeu v Praze. Ten se stal se podkladem známé knihy Eduarda Štorcha Bronzový poklad," píše Mgr. Tejkal ve čtvrtletníku občanského sdružení MEZI LOMY. K Nečínu dnes patří také malebné osady v typické venkovské krajině: Vaječník, Lipiny, Jablonce, Bělohrad a Strupina. Nález bronzového pokladu je na místě označen kamenem, který obsahuje úryvek z knihy E. Štorcha.

FOTO: Kámen s úryvkem knihy Eduarda Štorcha Bronzový poklad označuje místo nálezu 26 bronzových jehlic v roce 1934.

NEČÍNSKÉ POVĚRY A PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

Rurální život v místech, kde lidé žijí blízko přírodě je často spjatý s rituály, tradicemi, slavnostmi a také pověrami a babskými radami, které patří k místu. Někdy pomohou, jindy krutě ublíží.

A jaké pověry se tradovaly v Nečíně? V pamětní knize píše v roce 1935 kronikář František Krotil:

Pověry zde panují tyto, ku příkladu:

  • Prší-li na velký pátek, tedy bude žíznivý rok.
  • Zdá-li se někomu, ve spaní, že ztratí zub, tedy to znamená, že zemře blízký příbuzný.
  • Vejde-li na štědrý den do domu osoba pohlaví mužského, budou se rodit býčci, přijde-li žena, tedy jalůvky.

A pokud jde o předpověď počasí, praví kronikář Krotil:

  • Jsou-li na východě červánky, do tří dnů jistě prší.
  • Deštivé počasí bude i je-li slyšet od Dobříše pískot vlaků a jsou-li slyšet z Hřiměždic hodiny, bude pěkné počasí.

A také lidové léčitelství lze v pamětní knize vyčíst, například:

  • Bolí-li někoho v zádech, říká se, že je polámaný. Polámanina léčí se doma takto: Postižený lehne si na zem na břicho a ten jež ho má napraviti, ho musí narovnat tak, až v něm praskne a pak mu omastkem roztírá otoky, což není nic příjemného, ale pak se říká: „Byl jsem napraven.“

No, tak vida, tak snad metoda této staré „wellness“ rehabilitace zabírala a každý si pak dal velký pozor, aby nebyl polámán a raději snad ani napraven.

NEČÍNI, NEČIŇ A NEČÍN

Pozornému oku jistě neuniklo, že v článku se touláme i historií názvu a tím i skloňování názvu obce. V pamětní knize je psáno, že název je podle prvního majitele zdejší louky, zajímavá je ale také pověst, která se vyprávěla i na zdejší škole a to, že se zde kdysi surově prali dva bratři, jeden chtěl zbít druhého. Napadený bratr pak prý pravil: „Nečiň to bratře můj, nezabij mě!“ Bratři se uklidnili a udobřili, pak vznikl název Nečiň. Tuto pověst si pamatuji ze školy také, opravdu se tak nějak vyprávěla, a proto je u nás dodnes tolerováno, když někdo řekne, zda jede do Nečíni, Nečína, nebo na Nečiň,“ říká starosta obce pan Josef Kaiser.

Prázdniny začínají, léto pulsuje obilnými poli a pokud je drahý benzín a nafta, vyrazit lze do Nečína pěšky nebo na kole. Dobříšsko je nádherné a my se po něm můžeme svobodně toulat krajinou. A třeba se potkáme v Ouběnicích, kam míříme s naším seriálem o historii a krásách obcí našeho Dobříšska příště...

Zdroje:

Kronika školy, Pamětní kniha osady Nečiň, publikace Aleje, krása ohroženého světa, poděkování patří paní Marii Hruškové, panu Maříkovi, panu starostovi J. Kaiserovi a všem, kteří pomohli dobriskuaktualne.cz najíst cestu ke kořenům obce Nečín.

CELÉ FOTOALBUM Krásy obcí Dobříšska: Nečín, které nafotil Jiří Kozel naleznete na facebookovém profilu Dobříšska aktuálně.

autor článku: Milada Svobodová | foto: Jiří Kozel a Pamětní kniha obce Nečíň