Dnes je čtvrtek 21. listopad, svátek má Albert,
je Světový den televize.

Náš region

U Staré Hutě se vyskytují bobři!

přidáno: 20. 03. 2019

Za Starou Hutí se nedávno usídlili bobři, kteří tady již stačili postavit několik hrází. Kolem Sychrovského potoka jsou navíc ohlodány některé stromy. Za těmito hlodavci se tak vypravili i pánové z dobříšského okrašlovacího spolku.

O výskytu bobrů na Sychrovském potoce jsem se dozvěděl vcelku náhodou, ale sdělil jsem tuto zprávu i několika členům našeho Okrašlovacího spolku města Dobříše. Nakonec jsme si řekli, že bychom se mohli na tyto bobří hráze dojet kouknout. Navíc máme k dispozici i fotopast, která ležela ve skříni bez náležitého využití. Cíl a úmysl zimního výletu byl tedy jasný. Volba výletu padla na úterý, protože kromě neděle to měl být jediný den, kdy mohlo být slunečno.

 

Bobří hráze

Odpoledne jsme se s Vláďou Šprunglem sešli. Protože směr byl jasný, zamířili jsme do Staré Hutě a poté dál k Čapkově strži. Tedy ne skoro k ní, protože podle popisu měl být přístup k hrázi až přes louku před čtvrtým hamrem. Úspěšně jsme tedy dorazili až ke Kocábě, do které se na neobvyklém místě valilo spoustu vody. Byli jsme blízko, jenže od doby, kdy jsem dostal o bobrech zprávu, se něco podstatného změnilo. Přibylo více vody a proto se nám nepodařilo z této strany k bobří hrázi dostat. Přesto jsme si užili neobvykle výjevy zatopeného údolí. Bobři se prostě činili.

Bohužel nebylo žádné vhodné místo, kam takovou fotopast dát. Vrátili jsme se tak k rozcestí a jeli přímo k rybníku Zájezku, kde nás cesta kolem něj mohla zavést na druhou stranu dnes zatopeného údolí. Mosty však nejsou po zimě zrovna pevné a tak to byl občas adrenalin. Čas se však krátil a z krátkého výletu se stávala dobrodružná cesta. Zájezek jsme měli za sebou a drželi jsme se na kolem trasy naučné stezky a snažili se vyhnout popadaných stromů. Opět jsem se dostal do situace, kdy jsem se chtěl vrátit, protože teplota začala klesat. Stezka nás zase zavedla ke Kocábě, hráz však zase nikde nebyla, prudké zákruty dávaly čest svému druhému jménu „Hadí řeka“, ale my jsme chtěli spíše najít Sychrovský potok. Nakonec jsme se rozhodli opustit cestu a překročit vrch a za ním byl konečně náš hledaný potok. Koukali jsme zase na zatopené údolí, ale tentokrát z druhé strany. Stačilo jít kousek proti toku potoka a už jsme se mohli dívat na bobří hráze, kterých bylo více než dvě a bobři se rozhodně snažili, protože vody rozhodně v potoce přibylo. Někdo by mohl namítat, že je přítomnost bobrů škodlivá, ale na tomto místě nemají co zničit. Navíc přispívají k zadržování tolik potřebné vody v přírodě. Už stačilo jenom najít vhodné místo na umístění fotopasti a vydat se domů. Zase se sem vydáme, abychom zjistili, zda jsme nějakého bobra na fotopast chytli.

Nebudu zde popisovat přesnou cestu k bobrům, protože se obáváme, aby si nějací hrdinové neřekli, že by bylo fajn něco takového zničit, ale když jsme se vraceli, zjistili jsme, jak to bylo blízko a do půl hodiny bychom to asi zvládli. Pokud by jste se někdy příště s námi chtěli vydat, stačí se ozvat na našich facebookových stránkách.

autor článku: Petr Kadlec a Vláďa Šprungl | Okrašlovací spolek města Dobříše