Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Do pátého čísla přispěly děti ze ZŠ a MŠ Malá Hraštice, ZŠ a MŠ Nový Knín, ZŠ Dobříš, nám. Komenského 35, ZŠ Trnka, 2. ZŠ Dobříš, ZŠ Lidická Dobříš a skauti ze Střediska prof. Oliče Dobříš. 

Jaké články, zprávy a další příspěvky v 5. čísle časopisu DRB najdete?

Jak se cítím v této době, Co mi přinesla distanční výuka, Domácí vězení, Domácí covidové vězení, Pan Koronavirus, Co mi přinesla (a odnesla) distanční výuka, Covidové domácí vězení a další. To všechno jsou názvy příspěvků, které pro dubnový Drb sepsali žáci ze ZŠ a MŠ Nový Knín, 2. ZŠ Dobříš, ZŠ a MŠ Rosovice.

„Když jsem před rokem byla v 7. třídě, ani ve snu by mě nenapadlo, jak moc se naše životy změní. Zatímco před rokem se mi nechtělo vstávat a vyběhnout do mrazivého počasí na autobusovou zastávku, dnes bych za to dala, nevím co. Protože abychom se mohli učit, dnes musíme sedět každý sám za počítačem, notebookem či telefonem,“ těmito slovy začíná svůj článek Olga Kubová ze základní školy v Novém Kníně.

„Nevadilo mi nemuset vstát, nejít do školy. Komu by to vadilo? S rodinou jsme si mysleli, že to bude jen na pár dní, jenže z několika dní se staly měsíce, a všichni jsme se museli učit online,“ pro Nelu Hájkovou z Nového Knína se covidová doba stala doslova domácím vězením, stejně jako třeba pro Dominika Kováče, Adama Dvořáka, Terezu Hlaváčkovou, Dominiku Kubíkovou nebo Janu Krákorovou z Rosovic.

Velmi originálně pojal tematické zadání Adrian Dopita ze 7. ročníku ZŠ a MŠ Nový Knín:

Pan Koronavirus

Otevřel jsem oči a chvíli koukal do zdi. Později jsem si sedl na kraj postele a hleděl do země, poté jsem si zívl a šel se obléct. Natáhl jsem si černé ponožky, které jsem našel, pak si navlékl černé džíny, černou mikinu, černou džínsku a byl jsem připraven si jít pro snídani. Jen jsem si vzal klíče, boty, telefon, peněženku a sluchátka. Zabouchl jsem dveře a sešel po schodech dolů, vyšel ven, nasadil sluchátka a při tom, jak jsem šel do kavárny, jsem poslouchal hudbu. Když jsem už skoro byl v kavárně, ohlédl jsem se za sebe, protože jsem měl pocit, že mě někdo sleduje. A měl jsem pravdu.

Vytáhl jsem telefon a nenápadně jsem na to namířil displej, abych to viděl v odraze a mohl to identifikovat, ale nepovedlo se. Nikdy jsem nic takového neviděl! Bylo to podivné, bylo to bez obličeje, jen to mělo oční důlky, ale oči to nemělo. Měl jsem strach, tak jsem zrychlil a rychlou chůzí jsem došel do kavárny. Tam jsem si dal kávu a koblížek. Koukl jsem oknem ven, a už to tam nebylo. Potom, co jsem dosnídal, jsem zaplatil a šel ven.

Měl jsem namířeno domů a vše se zdálo v pořádku. Po asi deseti minutách cesty jsem se ohlédl a bylo to tam zas. Dostal jsem strach a zpanikařil jsem. Rozběhl jsem se a běžel domů, co nejrychleji jsem mohl. Rychlostí blesku jsem vyběhl schody a zamkl se v bytě. Čekal jsem hodinu celý strachy bez sebe, jestli si pro mě přijde, ale nepřišel. Zbytek dne byl normální.

Kromě příspěvků o covidu, karanténách a distanční výuce ale naleznete na stranách Drbu také krásné básničky a obrázky od dětí ze všech škol a organizací, které se do tvorby tohoto časopisu připojily. Žáci ze ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35 například sepisovali básničky na téma jara… A rozhodně se jim povedly.

Jarní den

Sluníčko svítí,

všude je kvítí.

V tento krásný den,

půjdeme ven,

užívat si sluníčka,

nachystat si vajíčka,

nakrmit všechna zvířátka,

slepičky, králíčky i jehňátka.

Doubravka Pechová, 6. ročník

Příchod jara

Ptáčci pěkně cvrlikají,

květiny se probouzejí,

zima už je dávno pryč,

jaro je k nám zase blíž.

Sluníčko nám pěkně září,

všem úsměvy vyskočí na tváři,

na stromech se květy objeví,

ptáčci si hnízda postaví.

Karolína Grmelová, 6. ročník

V Drbu nechybí ani zábavná část. Děti připravily pro čtenáře křížovku, foto recept na skvělé bramboráky od Anežky a Vojty, tip na výlet k Chotilským rybníkům, nebo foto kvíz.